Vzpomínáte? Po vítězství čs. hokejistů nad týmem SSSR propukly před 45 lety, 28. března 1969, protisovětské demonstrace, které posléze posloužily jako záminka k tvrdšímu postupu komunistického režimu vůči proreformním silám.
Mistrovství světa se v roce 1969 mělo původně konat v Praze, ale po okupaci republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Československo pořadatelství raději zřeklo. O titul se tedy bojovalo ve Švédsku. V březnu 1969 vládla v Československu mezi lidmi atmosféra nastupující rezignace, kterou nedokázalo změnit ani sebeobětování Jana Palacha na začátku roku. Vlna nadšení se republikou přelila již po prvním vítězství na SSSR 21. března 1969, kdy lidé na ulicích skandovali protisovětská hesla.
Po druhém vítězství na Sověty (2:0 a 4:3) bylo prakticky celé Československo na nohou a začaly bouřlivé oslavy, které se na některých místech změnily v otevřená vystoupení proti okupantům. Konflikty vznikaly především v místech, kde sídlily sovětské posádky - v Ústí nad Labem dokonce hořelo několik sovětských vojenských aut. S velkou pravděpodobností se přitom většinou jednalo o záměrně vyprovokované akce.
StB stála také za asi nejvýraznějším konfliktem hokejových oslav - rozbití kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot v dolní části Václavského náměstí. Už 25. ledna 1969 se výloha Aeroflotu stala při pohřbu Jana Palacha terčem útoku demonstrantů a StB se tím inspirovala. Na chodník před kancelář s předstihem přivezla dlažební kostky, které během oslav její agenti začali házet do výlohy. V té době bylo na náměstí kolem 150 tisíc lidí a někteří se snadno nechali provokatéry strhnout.
Protisovětské akce se staly pro Kreml vítanou záminkou k tomu, aby zvýšil tlak na odstoupení prvního tajemníka komunistické strany Alexandra Dubčeka. Na zasedání ÚV KSČ v dubnu Dubček sám požádal o uvolnění z funkce a na jeho místo nastoupil Gustáv Husák. Normalizace v Československu se mohla rozběhnout naplno.
