V řadě zemí Evropy dnes naleznete obchody rakouského potravinářského řetězce Julius Meinl. Méně se ví, že o založení firmy se zasloužil rodák z Čech, který ale svůj první obchod otevřel až ve Vídni. Julius Meinl na trhu uspěl se zdánlivě jednoduchým nápadem – začal pražit kávu. Jeho potomci poté sortiment i množství poboček dále rozšiřovali, takže společnost dnes nabízí i finanční služby. Od narození podnikatele Meinla uplyne ve čtvrtek 190 let.
Otevření jeho moderní velkopražírny kávy se v roce 1891 stalo ve Vídni skoro senzací. Do té doby si totiž hospodyňky většinou pražily kávová zrna doma na kamnech, což bylo velmi komplikované. Zrna se někdy připálila tak, že už nebyla použitelná. Meinlův podnik si tak brzy získal na popularitě, Vídeň tou dobou žila řadou společenských akcí a dobrá káva nesměla nikdy chybět. Firma záhy překročila hranice města a začala budovat své obchůdky i jinde.
V nabídce se postupně objevil i další sortiment, například čokoláda, těstoviny, hořčice, likéry či med. V expanzi firmy se začali angažovat potomci zakladatele. V roce 1907 vzniklo například z iniciativy Julia Meinla mladšího (1869-1944) odborné učiliště pro budoucí prodavače, ve 30. letech pak zavedl pětidenní pracovní týden a povinnou dovolenou pro zaměstnance. Julius Meinl II. do podnikání vnesl i další prvky – kladl například důraz na reklamu.
Káva pro celou monarchii
Za první světové války byl kávy nedostatek. Společnost Meinl tedy zbožím zásobovala celou monarchii. Po skončení konfliktu a rozpadu Rakouska-Uherska byla rodinná firma přeměněna na akciovou společnost. V nástupnických státech byly vybudovány vlastní výrobní závody. Firma sílila a začala pohlcovat své konkurenty. Přibývalo i obchodů v nově vzniklém Československu.
Pro společnost Meinl byl významný rok 1924, kdy představila nové firemní logo – mouřenína s fezem na hlavě, které navrhl vídeňský umělec Josef Binder. Motiv (ve 40. letech zjednodušený) má svůj původ údajně u tureckého velkovezíra Kary Mustafy, který kolem roku 1683 obklíčil Vídeň. Křesťanská Evropa se však zmobilizovala a Mustafa utrpěl porážku. V opuštěném táboře pak prý zanechal pytle se zrny kávy, a tak se lahodný nápoj dostal do Evropy.
Po roce 1948 byly obchody Julia Meinla v Československu znárodněny a staly se z nich Jednoty. Podobně tomu bylo i v dalších zemích tehdejšího socialistického bloku. Nový impulz pro podnikání přišel až se sametovou revolucí v roce 1989. Firma Julius Meinl se na český trh vrátila v roce 1994 a v následujících letech expandovala. Jejím vrcholem bylo otevření 111 české prodejny v roce 1999, čímž byl vyrovnán prvorepublikový rekord.
V následujících letech byl ale Julius Meinl v Česku ztrátový a v roce 2005 se firma údajně kvůli velké konkurenci rozhodla tuzemský trh opustit. Většinu z 88 supermarketů převzala konkurenční společnost Ahold. Loni v prosinci se však Meinl rozhodl pro návrat, když v centru Prahy otevřel obchodní dům s kulinářskými delikatesami. Gurmánský palác nabízí stejný sortiment jako obchod firmy ve Vídni.
Tovaryš z Kraslic
Julius Meinl se narodil 10. dubna 1824 v Kraslicích na Karlovarsku v rodině pekaře. Učit se začal u pražského kupce a brzy se projevil jako nadaný a schopný obchodník. V roce 1849 získal Meinl tovaryšské osvědčení a další roky pracoval v Praze jako obchodní příručí. Když mu bylo 38 let, rozhodl se pro samostatné podnikání. Přesídlil tedy do Vídně, kde si v roce 1862 na Masném trhu otevřel malý krámek s lahůdkami. Úspěch zaznamenal zejména s "denně čerstvě praženou kávou", míchal i různé směsi podle vlastních receptur.
Jeden z nejznámějších rakouských podnikatelů zemřel 24. prosince 1914 ve věku 90 let. Na jeho odkaz navazuje již pátá generace rodiny.