Kdo jiný by si zasloužil oslavovat své dny víc než tradiční CHLÉB. Voňavý, do křupava upečený již po dvacáté zazáří na tradičních Dnech chleba, které se konají 5. června v Pardubicích na výstavišti Ideon.
Chléb nás provází od počátků lidstva, kdy Homo Sapiens přešel od lovu a sběru k zemědělství. Byl stravou chudých i bohatých, byl posvátný a uctívaný. Už G. J. Caesar získával oblibu u svých poddaných rozdáváním chleba a výrok „Chléb a hry“ platí u mnoha politiků dodnes. Chléb žije a neztrácí nic na své výjimečnosti.
Pekaři museli být poctiví
Pekařské řemeslo vzkvétalo, již kolem 11. století se pekaři sdružovali do cechů, postupně se z nich stávali vážení občané. O to víc se muselo dohlížet na kvalitu jejich výrobků. Kdo pekl nepoctivě, ten dostával pokuty a nakonec mu byla na rok pozastavena živnost. Nejhorším trestem byla klec nebo koš. Nepoctivý pekař byl postaven na Karlově mostě do koše a musel tak stát čelem k procházejícím lidem. Někdy byl pro výstrahu spuštěn do vody.
Ani v pekařství pokrok nezastavíš
Největší změny nastaly v 19. století s příchodem strojové výroby. Vznikaly velké pekárny, klasická ruční práce ustupovala do pozadí. Ale až 20. století upeklo změny zásadní: vznik obrovského množství pekáren – znárodňování – zánik menších pekáren – vznik průmyslových kombinátů – koncentrace výroby – privatizace – obnovení malých pekáren - renesance ruční výroby. A 21. století? Obrovské rozšíření pekařského sortimentu, o kterém se starým Římanům ani nezdálo.
Sen o chlebu
Jak by asi takový sen vypadal? Patrně několikakilometrový šál upletený ze všech druhů chleba na našem trhu. K tomu se používají nejrůznější druhy mouky: pšeničná a žitná, grahamová, špaldová, ječná, pohanková, sójová, prosná, kukuřičná, sladová, rýžová, bramborová, amarantová atd. Pan Jedlička z kolínské továrny Chocoland, která pekařům dodává sójovou mouku, uvádí: „Kombinování sójové mouky s moukou pšeničnou nebo žitnou má své výhody. Přídavek sójové mouky zlepšuje výsledný vzhled pečiva, které je nejen zdravější, ale i nadýchanější a jemnější, což přispívá nejen k lepší kvalitě výsledného výrobku, ale také ke kratší době pečení. A pokud trpí lidé celiakií, nesnášenlivostí lepku, je pečení výhradně ze sójové mouky řešením, které může zachránit zdraví. Na rozdíl od běžné mouky totiž neobsahuje lepek.“
Tradiční svátky chleba vyvrcholí dne 5. června národní soutěží „Chléb roku 2014“. Ale ať vyhraje chléb pšeničný, žitný nebo sójový, to nejdůležitější zůstává – chleba žije a tradiční pekařské řemeslo s ním. Je dobře, že CHLEBA má své dny a má se stále čím chlubit.