Výpravčí Fanouš Rendl už stříhá metr. Na prstech jedné ruky se dají spočítat měsíce do konce jeho angažmá u Státních drah. Sloužil poctivě, nadřízenými však nepovšimnut. Jen jednou byl doporučen náčelníkem stanice na uvolněné místo inspektora pro školení do Ústavu podnikové výchovy v Brně. Konzultoval nabídku se starým a velmi dobrým "školařem“.
Ten pravil: "Kamaráde, ty máš nějaké zdravotní potíže? Tady je mnoho práce za málo muziky. A jako Damoklův meč nad tebou bude viset nějaký ambiciózní inženýrek a ty budeš šupem zpátky na stanici! Já jsem tady jenom ze zdravotních důvodů!“
Fanouš pak zůstal na ,,fleku“ celých čtyřicet tři let!
Je nepsaným zákonem, že primusové třídy to nikam nedotáhnou. Jistě, za totality hrála určitou roli rudá stranická knížka, je to však výmluva. Fanouš byl líný cokoliv měnit. Stal se jaksi samospádem běžcem na dlouhé trati. Vždycky dával k lepšímu svoji nepoužitelnost při protestech všeho druhu.
Říkával: "Nikdo mi nemůže ukrást kolo, neboť žádné nemám! Nemohu vás podpořit ve stávce proti zdražovaní benzínu, nemám ani auto. Ta dvě piva, která vyžáhnu za celý večer v hospodě, mohou stát třeba stovku. No a zdražení cigaret mne zanechává chladným, protože kouřit a hrát karty jsem se v životě nenaučil!“
Jeho pasivní přístup k problémům jej přibrzdil natolik, že jej posléze kontrolovali jeho spolužáci, nebo kamarádi z kondičních rehabilitací. Uzlový dopravní kontrolor Truněček strávil při kontrole drahnou dobu vzpomínkami na společný pobyt v Ostravici. Zprávu o kontrole pak napsal je tak mimochodem.
Na sklonku dlouholeté služby se najednou objevila celá série zkoušek pomocí testů. Fanouš jako zručný rétor dokázal všechny zkoušky vždy okecat. Jednou s drzostí sobě vlastní dokonce poslal svůj Výkaz o zkouškách zkušebnímu komisaři poštou do místa bydliště. Vrátila se mu výborná! A najednou tohle!
Dostavil se na přezkoušení z osobní a nákladní pokladny na Provozní oddíl. Naprosto nezatížen vědomostmi, podstoupil starý dopravák hodinu pravdy. Nákladní listy kalkuloval naposled v roce 1960 a v osobní pokladně spatřil patřičné tiskopisy jenom přes rameno mladé pokladní, kterou mezitím hladil po vlasech.
Předložený test vyplňoval systémem Sazka, Sportka. Zkušební komisařka předtím měla dlouhou řeč o poctivosti a osobně kontrolovala, zdali delikventi nemají pod stolem taháky. Výsledek testů dopadl přesně podle očekávání. Polovina ,,Starých mazáků“ neprospěla. Fanouš byl mezi nimi, když přitom musel vyslechnout, že za čtrnáct dnů bude při opravné zkoušce o všechno!
,,Šéfe je zle! Poprvé v životě jsem propadl u zkoušky, co s tím uděláme?“Šéf se usmál a úplně služebníka uzemnil: Pravil:,, Franc, za čtrnáct dnů půjdeš na opravu. Označ křížkem jenom to, co znáš. Ostatní odevzdej nevyplněné. A Bacha, používej jenom černou propisovačku!“Samotná opravná zkouška předčila všechna očekávání. Komisařka nejenže nekontrolovala přítomnost taháků, ale celou hodinu nebyla vůbec přítomna ve třídě.
Na samotném konci působení u dráhy čekala důchodce- čekatele poslední zkouška. Shodou okolností to byl zbrusu nový předpis o brzdách a brzdění vlaků. Toto téma bývalo noční můrou všech zkoušek.
,,Nestojí mi za to, unavovat mozkové závity! Vlakvedoucím, ani vozmistrem snad už do konce působení na ,,štrece“ nebudu. Nebude ani nutné zdolání testu systémem Sazka, Sportka. Vždyť nový předpis přece zkouší vrchní inspektor pro zkoušky a spolužák z béčka Vláďa Ostrčil!
Udeřila naše hodina. Třída očekává příchod starého vrchního zkušebního inspektora. Najednou se mezi dveřmi objevil mladý vousáč, přísného vzezření. Hned po pozdravu pravil:,, Chci vidět čisté stoly. Pomůcky do tašek! Kdo neprospěje, bude si muset vzít dovolenou, neboť s okamžitou platností přestane mít oprávnění k výkonu služby!“
Systém Sazka – Sportka Fanouše opět zklamal. Druhá nedostatečná v životě!
,,Nemohu to tak nechat! Zavolám zítra ve službě Vláďovi!“ rozhodl se neúspěšný adept.
Stalo se. Kamarád Inspektor se omluvil za svoji nepřítomnost. Ten jeho ambiciózní náměstek se prý projevil jako nové koště. Určitě šilhá po jeho funkci. Nakonec dostal Fanouš dobrou radu.
,,Víš, kde je v Brně restaurace Besední dům? Očekávám tě tam i s tvým Výkazem o zkouškách!“
A tak se stalo, že konec dlouholeté služby u Státních drah doprovázel impozantní závěr. Komu se kdy podaří, aby poslední odbornou zkoušku svého života absolvoval v restauraci druhé cenové skupiny!
