A co ty, lásko?

Jsi, lásko, smutek na duši,
smích, který slzy netuší,
touha, jež v mysli kraluje,
mé jaro, co se vzdaluje.

Jsi známý nápěv, jak to říct,
jsi záblesk temných zřítelnic,
jsi radost, kterou toužím dát,
jen náhle chybí adresát.

Byla jsi kdysi, včera, teď,
znám už tvé léčky nazpaměť,
budeš tu zítra, za měsíc,
navždycky nebo nikdy víc?

A jsou-li city nestálé,
bude to tvoje finále,
pokud však osud při mně stál,
budeš mě lákat dál a dál.