Daly se počítat na stovky a neustálým přehráváním dostávaly čím dál větší "patinu" a melodie se pomalu potápěly do směsi hudby a chrastění. Gramofon ke mně promlouval celé mé dětství a zanechal dokonce výrazné stopy v mé paměti, a tak vím dodnes, že třeba "Červená sukýnka" měla na druhé straně desky písničku Včera jsem tě čekala. Mým favoritem v té době byl elegán na slovo vzatý s podmanivým hlasem R. A. Dvorský a jeho orchestr Melody Boys.
Vzpomínejte se mnou na písně a jejich jména, Bel ami. Už Dávno vím, že se mně nejvíc líbila Dívka k rytmu zrozená a Cikánka od Karla Vacka a jako by to byl Dárek na památku. Chce se říct Děkuji, bylo to krásné, ale zůstává určitě Hezká vzpomínka a Hádej, hádej hadači.. Potkal jsem Děvčátko krásné a šeptal jí do ouška Hm, hm, ách, ty jsi úžasná. Byla to Dívka k rytmu zrozená a mně se ukázal Kousek modrého nebe. Říkal jsem jí Malá holčičko, rád pozoruji Plaménky v očích tvých a ona řekla Nevěř, hochu můj. Ale já přece Potkal jsem svůj sen a toužil a v duchu prosil, Přijď políbit ústa má. Přece Psáno je ve hvězdách, že Půjdem spolu rájem, tak neváhej a Sladce mě líbej.
Prolistoval jsem celý Slovník lásky, jehož text napsal sám Vítězslav Nezval, avšak její Chladné polibky dávaly tušit, že Mám já děvče chladné a snad už zítra nastane Soumrak v podání sester Allanových. Marně jsem jí říkal Ty jsi mé štěstí a Ty jsi moje slunce. Nepomohla ani Ukolébavka, Ztratil jsem tvůj smích. A začalo Mlčení ve dvou. Byla na odchodu a pro Návrat bych musel Pár kouzel znát. Je psáno ve hvězdách, že zůstanou jen Vzpomínky, Lepší něco, nežli nic. Dávno vím, že Když láska mizí, těžko ji volat zpátky. Přesto Děkuji, bylo to krásné a přijmi Dárek na památku. A tak Jedu nocí se svým koněm sám a uhýbám, když další Šíp letí savanou a na potemnělé obloze se šklebí Měsíc za mřížemi.
A tak jsem šťastně doklusal až do dnešních dní.
