Pokladník fotbalového oddílu Sokol Podboří Fanouš Rendl je běžec na dlouhé tratě. Jakýmsi divným řízením osudu chopí se vždy nějaké funkce a navzdory okolnostem ve funkci vytrvá nezřízeně dlouho. Roku 1975 vystřídal svého o pět let mladšího synovce ve funkci pokladníka. Synovce Bohdana položily příspěvkové známky. Bohdan si nedělal velké starosti s jejich prodejem. Celou částku zaplatil ze svého! Vymáhal pak celý rok patřičnou sumu, většinou zbytečně. Manželka mu takové furiantství rázně zatrhla. Nový pokladník pojal prodej příspěvkových známek sportovně a prožil pak při vymáhání peněz četné veselé příhody. Při bohulibé pokladnické činnosti vytrval skoro čtyřicet let!
Již na počátku své kariéry se rozhodl různými výdělečnými akcemi dotovat klubovou pokladnu. Dospěl k názoru, že nejlépe se pokladna naplní pořádáním tanečních zábav pro mládež. Zábavy které se odehrávaly v příjemném prostředí v areálu hřiště, nazývaly se Hašišbály!
S pořádáním takové akce byly spojeny četné organizační záležitosti. Shluk rozdivočelých mládežníků živených alkoholickými nápoji, stal se postrachem pro široké okolí. Po akci bývaly po vesnici roztroušeny prázdné flašky, vesnici zdobily převrácené popelnice a poničené dopravní značky. A to bylo prosím už za kruté totality! Všem těmto nezřízenostem čelil Fanouš jako hlavní pořadatel od pokladního stolku. Souboje pořadatelů jej nezajímaly. V nouzi nejvyšší byl schopen zalehnout tělem svoji dřevěnou pokladnu jako Saška Matrosov hlaveň německého kulometu. Někdy musel pod pláštěm noci i s pokladnou z lítého boje uprchnout.
Těchto akcí bylo v průběhu léta několik. Fanouš, fotbalový řeholník bral svoji roli jako poslání. Sedával u pokladního stolku s dalšími činovníky za každého počasí. Někdy s deštníkem, jindy se zimní bundou. Rozdivočelé mládeži chlad nevadil, pokladníka často zahříval tvrdý alkohol a teplé Jágrovo prádlo. Tyhle nepříjemnosti se daly ještě přežít. Nesnesitelný byl ale poslech kapel a jejich hlučné a uši devastující produkce. Fanouš říkával: "Jsem schopen učinit pro fotbalisty cokoliv, ale ta muzika mne zničí!“ Vážně uvažoval o zakoupení sluchátek, jakými byl ozdoben ,,momentálně postižený“ závozník Otík ve filmu Vesničko má, středisková.Ono se ale dalo u toho stolku přesto pokecat s lidmi. A tak pokladník trpěl.
V poslední době už starý pokladník u stolku nesedává. Za všechna ta léta si vypěstoval odpor k rockové a jiné podobně hudbě. Jeho znalost skupin končí u Plavců. Překvapen zírá na davové šílenství, světelné produkce a počet diváků přítomných na takových akcích. Nedokáže pochopit, jak mohou zaujmout mladé lidi poskakující dlouhovlasí a šediví starci bez košil s kytarami na krku. Upřímně řečeno, ani tomu nechce rozumět.
Před dvěma lety najednou odešla již důchodci Fanoušovi pračka. Žije sám, stačí se však o sebe postarat. Odmítá automatickou pračku. Jako osoba neznalá, rozhodl se zakoupit v sousedním městečku novou neautomatickou pračku ROMO. V prodejně vytřeštil oči nad tou cenou. Pračku je prý nutno ještě objednat.,,Trhněte si nohou!“ rozhrábl kupující celý problém. "Takovou pračku přece musím sehnat jiným způsobem!“
Cestou na nádraží najednou míjí soukromou prodejnu podobného zaměření.
"Vítejte pane Rendl, co vás k nám přivádí?“Majitel, bývalý občan Fanoušovy rodné vísky, vítá krajana s velkou upřímností.
"Ano takovou pračku mám. Je zánovní, opravil jsem ji. Udělám vám cenu. Pojďte na dvorek!“ Pračka je koupena, nastává však problém s dopravou. A majitel prohlásí: "To nic. Manželka počká ve kšeftu a já vás odvezu do Podboří i s tou pračkou."
Vykonáno jest.
Hlavou seniora najednou bloudí nezodpovězená otázka. "Proč se dnes v tak odcizené době najdou slušní lidé. Vždyť ten podnikatel, i když prodal, mohl se vykašlat na dopravu dědka i pračky!“ Nakonec se na tuto záhadu senior zeptal.
Odpověď je zcela zmrazila. Podnikatel pravil: "Víte, když jste vedl v naší obci Osvětovou besedu, nechal jste naši kapelu zkoušet v bývalém kinosále. Váš pobočník a správce pan Hostaš nám tam za mírný poplatek dokonce topil! Díky vám jsme měli kde zkoušet. Hrávali jsme pak na tanečních zábavách pro mládež v širokém okolí!“
Fanouš Rendl poznal svoji neinformovanost. V jisté době byl ještě kromě jiných funkcí předsedou Osvětové besedy při radě MNV. O kšeftech Mirka Hostaše neměl jako vedoucí sebemenší tušení. Zcela se věnoval fotbalistům.
Za těch čtyřicet let se činovníkovi nedostalo od sportovců žádného ocenění. S tím se ovšem musí počítat. Ocenění však přišlo z jiné strany a na strá kolena. Nedostal je za svoji činnost, ale nevědomost!
A potom čekejte medaili za zásluhy!
