Praktičtí lékaři pro dospělé v Česku stárnou. Přes polovinu jich je starších pětapadesáti let, každému šestému je 65 let a více. Naopak mladých praktiků do 34 let je jen pět procent. Věkové složení naznačuje problém s budoucím zajištěním péče.
„Průměrný věk praktického lékaře se skutečně blíží 55 letům. Zatímco ve věku do 40 let je pouhých 600 praktiků, tak 1600 jich je starších 60 let. V méně obydlených a příhraničních oblastech není často možné nalézt náhradu za lékaře, který odchází do penze, a tak pacienti musejí za péčí dojíždět,“ uvedl prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Stárnutí se podle něho týká i dalších lékařských oborů. Před 15 lety tvořili podle něj senioři nad 60 let deset procent pracujících lékařů, dnes je to už 22 procent. „Naše zdravotnictví je tak stále více závislé na práci lékařů ve věku třeba i vysoko nad 70 let,“ upozornil.
Podle lékařské komory by stát měl vzdělávání lékařů více podporovat a měl by vypisovat stipendia podle potřeby praxe, tedy pro více praktiků. Také by měl usnadnit přístup lékařům jiných specializací do oboru praktického lékařství. K tomu je nutné provést změny ve specializačním vzdělávání. „Rozpad systému tohoto vzdělávání je vedle špatných platů druhým důvodem, proč 200 z 1050 promujících mladých lékařů odchází každý rok do zahraničí, aniž by vůbec začali pracovat v českém zdravotnictví,“ řekl Kubek.
Vítá proto jako vstřícný krok to, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček si dal změnu specializačního vzdělávání za jednu ze svých priorit. K přípravě nového zákona o vzdělávání lékařů přizval ministr i zástupce lékařské komory. Systém se má zjednodušit a zpřehlednit, lékaři by mimo jiné nemuseli celou povinnou praxi trávit ve velkých fakultních nemocnicích, ale i v nemocnici blízko svého bydliště. Nově se mají také vymezit obory vzdělávání.