Prokletím herečky Baarové 
byla její okouzlující krása

Prokletím herečky Baarové
byla její okouzlující krása

7. 9. 2014

Jen málokterá česká herečka si vysloužila tolik obdivu i opovržení jako Lída Baarová, od jejíhož narození uplyne 7. září sto let. Často se propírá její krátký vztah s nacistickým pohlavárem, ne tolik se ale ví, že jako herečka po válce v Itálii obstála i v konkurenci Giny Lollobrigidy či Sophie Lorenové. I když herectví okouzlující tmavovlásky Baarové někteří hodnotí jako průměrné, upřít jí nelze jazykový talent - točila v pěti cizích jazycích.

"Jako slávou opilá mladá herečka jsem se takříkajíc nepěkně zapletla do dějin, aniž jsem tušila, co dělám. Vědomě jsem však nikomu neublížila," hájila se žena, do níž se před válkou zamiloval říšský ministr propagandy Joseph Goebbels. "Cítil se pánem nad filmovým světem a dobře věděl, že se nikdo nemůže odvážit mu odporovat," popsala Baarová člověka, který snad charismatem, snad mocí zlákal do svého letního sídla u jezera Wannsee desítky začínajících hereček.

Citlivá, rozervaná, ale pilná

Jen o dva domy dál žila tehdy s německým hercem Gustavem Fröhlichem jednadvacetiletá Baarová, která právě točila svůj první německý film Barkarola. "Lída byla hrozně citový člověk, byla vnitřně rozervaná a všechno hrozně prožívala. Na druhou stranu byla velmi pilná a učenlivá, co všechno dostala do hlavy, to bylo úžasné," vzpomněla na Baarovou kolegyně Zita Kabátová, která ji jako jedna z mála nezavrhla ani v dobách nejtěžších.

Nerozhodnost pak zhatila poslední naději uniknout ze sítě nacistického pohlavára, jehož úmysl kvůli Baarové se rozvést zastavil až Adolf Hitler. Když v roce 1937 točila v Praze s Otakarem Vávrou film Panenství, přišel za ní zástupce společnosti Metro-Goldwyn-Mayer. "To, že jsem tenkrát neodjela do Hollywoodu, byla největší chyba mého života," posteskla si později jedna z nejkrásnějších českých hereček.

Svět filmu byl pro Ludmilu Babkovou vším. Vstoupila do něj jako sedmnáctiletá s uměleckým jménem podle otcova přítele, spisovatele Jindřicha Šimona Baara a rázem šla z role do role. K jejím nejznámějším snímkům patří Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Život je krásný, Ohnivé léto, Maskovaná milenka či Dívka v modrém, za niž dostala v roce 1940 národní cenu. Rok poté už ale v Čechách natočila film poslední; za deset let tak měla na kontě 31 filmů českých, desítku německých a šest italských.

Hrdá Češka

Ačkoliv vlastní národ jí dal krutě poznat, kam vede zášť, k českému původu se vždy hrdě hlásila. Ať už v nacistickém Německu či po válce na Západě, kam utekla před komunistickým režimem, který ji obvinil z velezrady. Když ji například Hitler v roce 1934 nabídl, aby si do Německa vzala rodiče a žila tam natrvalo, odmítla s tím, že "ona i rodiče jsou Češi".

"Narodila jsem se v Praze 7. září 1914. Můj otec byl magistrátním úředníkem. Po pěti třídách reálného gymnasia v Praze 9 jsem vstoupila na dramatické oddělení konzervatoře, kde jsem byla asi rok a půl," diktovala v říjnu 1945 Baarová do protokolu vyšetřovatelům v Bartolomějské. Vězení, v němž strávila 16 měsíců, ji uchránilo před lynčováním davem. Ale když se na Štědrý den roku 1946 vrátila domů na Hanspaulku, uvítal ji jen otec. Matka zemřela na infarkt po jednom z výslechů a mladší sestra Zorka Janů (rovněž herečka) spáchala sebevraždu.

Začátkem roku 1948 se Baarové s prvním manželem Janem Kopeckým podařilo utéct do Rakouska, odkud se přes Argentinu dostala do vysněného Říma. I přes konkurenci mladičkých krásek byla v tamním filmu žádaná (mimo jiné Federikem Fellinim - snímek Darmošlapové) pět let, než přesídlila do Španělska. Po němčině, italštině, angličtině a francouzštině tak zvládla další jazyk, v němž natočila pět filmů.

S filmovou, nikoli divadelní, kariérou se rozloučila v roce 1958, kdy následovala hlas svého srdce do Salcburku. Za (o 22 let staršího) lékaře Kurta Lundwalla se provdala v roce 1969 po smrti jeho ženy. V manželství s ním žila jen tři roky, než zemřel.

Nedobrovolně bezdětná Baarová, jejíž autobiografie se jmenuje příznačně - Života sladké hořkosti, zemřela osamělá, zbavená svéprávnosti 27. října 2000 v Salcburku. Pochována je v Praze.

Renč připravuje o Baarové film

Režisér Filip Renč chce v březnu 2015 po dlouhých přípravách začít s natáčením filmu o hvězdě prvorepublikové kinematografie Lídě Baarové. Po třinácti letech čekání si tak splní sen, když převede na plátno scénář Ivana Hubače. Snímek s pracovním názvem Hodina pokušení - Lída Baarová, by se měl v kinech objevit v roce 2016.

"Scénář nebude životopisem této herečky, bude popisovat jen úsek z jejího života od roku 1936 k období po 2. světové válce. Především tedy vztah ke Goebbelsovi a následky, které to mělo pro ni a její rodinu," řekl Renč. Nadstavbou bude pohled na českou veřejnost a především uměleckou elitu té doby: jak se na ni pohlíželo před válkou, během ní a po ní, kdy řada filmových hvězd skončila ve vězení.

film herecké legendy
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.