Výstava připomínající 75. výročí prohlášení věrnosti české a moravské šlechty českému národu, kterým se šlechtici v září 1939 jasně postavili proti nacistické okupaci, začala na Pražském hradě. Zahájení výstavy se zúčastnil Karel Schwarzenberg, jehož otec byl autorem deklarace, a reprezentanti dalších asi dvaceti rodů. Výstava Šlechtické poselství potrvá v Mladotově domě ve Vikářské ulici do 5. října.
Zástupci šlechtických rodů žijících na českém území v letech 1938 a 1939 vystoupili s dvěma prohlášeními, ve kterých deklarovali, že sdílí tragický osud s českým národem. Stalo se tak v době, kdy nacisté vytvářeli na šlechtu nátlak, aby se přihlásila k německé národnosti, respektive říšské státní příslušnosti.
Deklaraci podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů. První ze září 1938 adresovali prezidentovi Edvardu Benešovi, druhé ze září 1939 pak jeho nástupci Emilu Háchovi. V prvním prohlášení krátce před Mnichovskou dohodou protestovali proti odtržení pohraničních území a jejich připojení k Německu, v druhém uvedli, že se chtějí "vždy a za všech okolností hlásiti k národu českému." Oba texty byly pokládány za "říši nepřátelský akt" a všichni šlechtici, kteří na nich participovali, byli za tento krok potrestáni.
Poslední donedávna žijící signatář byl Josef hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí, který zemřel 14. března 2011 ve věku 97 let.
Na výstavě v Mladotově domě jsou především genealogické tabule se signatáři, jejich vybranými předky a všemi potomky. Přinášejí informace o historii, rodovém zázemí, sídlech a hlavních postavách jejich rodů. Po skončení by měla výstava putovat po rodových sídlech signatářů a jejich potomků i dalších galeriích.
Deklaraci z roku 1939 nepodepsaly jen české rody, ale i ty, které nebyly pouze české – proto, aby daly jasně najevo, že odmítají nacistický režim i jeho snahu jednoznačně ukázat šlechtu českých zemí jako šlechtu německou.
Mezi českou šlechtou ale byli i ti, kteří národnostní otázku v době druhé světové války řešili jinak, slyšeli na německou vizi panevropské unie a s nacisty kolaborovali. Naopak i mezi jasně německy se identifikujícími šlechtickými rody byly takové, které nacismus zavrhovaly.