Ve své době to bylo zjevení, které lidé znali většinou jen z fotografií newyorských bulvárů. Takzvaný Baťův mrakodrap si poté ve Zlíně prožil léta slávy i potupného chátrání. Zasloužené pozornosti se dočkal teprve nedávno, když přesně před deseti lety - 30. října 2004 - byl otevřen po rozsáhlé rekonstrukci. Jedno z vrcholných děl meziválečné architektury v Československu slouží v současnosti jako sídlo krajského úřadu.
Projekt sedmnáctiposchoďové administrativní budovy obuvnické firmy Baťa vypracoval v polovině 30. let minulého století architekt Vladimír Karfík. V době svého dokončení, tedy v roce 1938, byla tato budova se svými více než 77 metry nejvyšší stavbou v tehdejším Československu. O to pozoruhodnější je skutečnost, že její železobetonovou konstrukci postavily čtyři desítky dělníků za pouhých 160 dnů.
V jednotlivých patrech plně klimatizované budovy se nacházely velkoprostorové kanceláře o rozměrech 80 krát 20 metrů. Každá z nich pojala kolem dvou stovek úředníků, k jejichž dopravě sloužila čtveřice rychlovýtahů doplněná o páternoster, nákladní zdviž a výtah pro návštěvy. Skutečný technický unikát však představovala ve výtahu umístěná pracovna ředitele. Ten měl k dispozici nejenom takové samozřejmosti jako telefon či elektrické zásuvky, ale u výtahu poněkud překvapivě také umyvadlo s teplou i studenou vodou a odpadem.
Budova přežila německou okupaci a s jistými stavebními úpravami i komunistickou éru. Od srpna 2003 do října následujícího roku podstoupila rozsáhlou rekonstrukci, která vyšla na 630 milionů korun. Stavba, do níž se po opravě nastěhoval krajský a finanční úřad, byla oceněna Grand prix Obce architektů v kategorii rekonstrukce.
Oblíbený cíl turistů
V posledních letech se Baťův mrakodrap stal také vyhledávaným cílem turistů. Kromě zmíněné výtahové kanceláře pro ředitele láká návštěvníky krásnou vyhlídkou z posledního patra i expozicí o baťovské minulosti.
Výtah o rozměrech šest krát šest metrů byl vytvořen pro Jana Antonína Baťu. "Dokončen byl až za druhé světové války po odchodu J. A. Bati do zahraničí a on ho tedy nakonec nikdy nepoužil," řekla mluvčí krajského úřadu Gabriela Sýkorová Dvorníková. Vitríny ve výtahu obsahují ukázky dobových tiskovin vydávaných ve Zlíně či obuvi vyráběné v době největšího rozkvětu firmy Baťa.
Návštěvníci mohou do kabiny výtahu nahlížet z prostoru Expozice 21. "Svezení výtahem lze absolvovat buď v rámci prohlídky budovy realizované Obuvnickým muzeem, případně v rámci různých akcí pořádaných pro veřejnost, jako je Den Zlínského kraje či Muzejní noc," poznamenala mluvčí. Právě v tyto dny je o výtah velký zájem.
Expozice 21, v jejímž názvu se odráží číslo budovy v baťovském průmyslovém areálu, je věnovaná především historii mrakodrapu, vývoji zlínské architektury a architektovi Vladimíru Karfíkovi. "Dominantou expozice je klimatizační strojovna, původně umístěna v jednom z podlaží budovy. Do expozice byly kromě ní postupně zahrnuty i další prvky nacházející se v budově v době jejího vzniku - funkční podlahové zásuvky, měřiče vnitřního klimatu, reproduktory, původní mobiliář," uvedla Dvorníková. Expozice v osmém podlaží budovy je věnovaná historii firmy Baťa a jejím významným představitelům, kteří v tomto ředitelském patře na přelomu 30. a 40. let minulého století pracovali.
Terasa láká sebevrahy
K nejvyhledávanějším místům objektu patří terasa na střeše mrakodrapu s výhledem na město. Návštěvníci mohou využít také kavárny a venkovního posezení. "Vodíme sem všechny své návštěvy, které do Zlína přijedou. Je odsud skutečně krásný pohled na Zlín," sdělil jeden obyvatel města.
Kvůli zvyšujícímu se počtu pokusů o sebevraždu skokem ze střechy však byla terasa loni na krátkou dobu uzavřena, poté zde byl povolen vstup pouze za dohledu bezpečnostní služby budovy. "Na podzim 2013 byly v severovýchodní a jihovýchodní části terasy instalovány bezpečností sítě a od té doby jsou tyto části terasy veřejnosti opět volně a bez omezení přístupné," dodala Dvorníková.
