Pravdivé příběhy ze života
v jednom Domově důchodců

Pravdivé příběhy ze života
v jednom Domově důchodců

5. 11. 2014

Po přehlídce v Letňanech za mnou přišla nadšená, ale pro mne jakási neznámá paní. Gratulovala k úspěchu a pravila, že díky mně se do soutěže přihlásila také. Nevím, čím jsem k tomu přispěla, ale napadlo mne, že bych se s vámi mohla podělit o stáří, ale trochu v jiné podobě a napsat postupně pár příběhů ze života v Domově důchodců.

Zapisovala jsem si je už v minulém století, ale myslím, že mají v každé době co vypovědět. Jména jsou vymyšlená a podobnost čistě náhodná? Posuďte sami a pokuste se vžít do nejrůznějších situací...

Po obědě přijdu na pokoj, abych vylila bažanta dědovi u okna. Na posteli u dveří sedí polooblečený Stašek a vedle něho pěkná paní, určitě už sedmdesátnice. Elegantně oblečená, kabát moderního střihu. Jen pozdravím a ženu se pro bažanta. Když procházím zpět kolem ní, ptá se: "Sestřičko, co náš mladej? Nezlobí?" Spíš naráží na to, zda pije?! Jo, zlobí a poslední dobou dost často.

Vyjde za mnou na chodbu a rozpovídá se. Byla jsem jeho první manželka. Byl milionový, ale vydržela jsem to jen sedm let a pak se rozvedla kvůli jeho pití. Máme spolu syna, ale ten je bohužel po tatíčkovi a začíná klempírovat s cirhozou. Já už se nevdala, ani nebyl čas. Manžel se znovu oženil, ale Jindřiška byla chudák. Dělal jí to samé. Měli spolu též syna, ale Jindřiška po porodu zemřela. Tak jsem si toho chlapečka vzala k sobě a vychovávala oba kluky najednou. Však byli mého muže, kterého jsem tolik milovala. Je to pro mne absurdní situace. Maruška vypravuje dál, jak se muž léčil u samotného Dr. Skály. Stále vychvaluje svého bývalého, jaký to byl vzácný člověk, nadaný statistik a dělal náměstka ministrovi pro vnitřní obchod.

Uvažuji, že musel být vskutku vzácným člověkem, když pro něho tolik udělala a nota bene dosud dělá. Chodí za ním, nosí mlsky, pere podělané prádlo. To je láska, ta to rozhodně pro peníze nedělá. Jemu zbývají čtyři stovky z důchodu a ty on stačí propít během prvního týdne. Však skuhral, aby mu Maruška nechala aspoň stovečku. Rázně vystartovala: "Tak to tedy hochu ani náhodou"!

A už slyším na chodbu přes zavřené dveře:" Nestydíš se?" Já mám šest set osmdesát kaček a když všechno zaplatím, zbyde dvacka na den. Když jeden den přeženu, druhý den utahuju pásek a ty bys chtěl podporovat v chlastu? K jídlu ti přinesu, co budeš chtít, ale chlastat nebudeš, nebo sem nebudu chodit.

Já mám dojem, že by to asi stejně dlouho nevydržela a že by ty návštěvy chyběly spíš jí, než jemu...

domov pro seniory Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%