S radostí si vyjdu ráno ven
do zbytku mlhy a žasnu.
Ocitám se jako ve snu,
a všude kolem krása jen.
Všechny větvičky
jsou samé bílé jehličky,
jiskřivé jíní
zdobí pavučiny,
z okapů drobné rampoušky visí
jak křišťálové korálky čísi.
Mráz štípe do nosu i tváří,
kdesi nad mlhou slunce září
a den je náhle zcela jiný.
Listopad vůbec není měsíc líný...