Srbský filmový režisér, producent a hudebník Emir Kusturica, který se narodil před 65 lety, 24. listopadu 1954, v Sarajevu, proslul snímky zachycujícími život na Balkáně s nezaměnitelným humorem a obrazností. Za své filmy získal tento svérázný a originální umělec, který absolvoval v roce 1978 v Praze na FAMU v ročníku Otakara Vávry, řadu ocenění.
Kusturica se narodil v Sarajevu v muslimské rodině. Na FAMU se dostal na doporučení z Bosny po jeho úspěšných amatérských filmech. Kusturicův školní film Guernica byl oceněn na karlovarském festivalu studentských filmů. Na filmovém plátně debutoval nostalgickou komedií Vzpomínáš na Dolly Bell?, za kterou obdržel Zlatého lva na festivalu v Benátkách (1981). Mezinárodní úspěch mu přinesl jeho další film Otec na služební cestě (1985), za který získal Zlatou palmu v Cannes. Za další snímek Dům k pověšení (1988) získal v Cannes cenu za režii.
Na přelomu 80. a 90. let 20. století se přestěhoval do USA. Tam natočil film Arizona Dream, který vyhrál dvě ceny na berlínském filmovém festivalu. Později pocítil potřebu sdělit západnímu světu historii své země ve svém nejsilnějším díle: Underground (1995). Padesát let jugoslávské historie je tu namačkaných do tří hodin. Tato velkolepá balkánská freska Kusturicovi přinesla další Zlatou palmu v Cannes 1995. Film však odsoudili někteří kritici, kteří Kusturicu obvinili, že se v jugoslávském konfliktu staví na stranu Srbů. Poté natočil další zběsilost jménem Černá kočka, bílý kocour (1998).
Známá je také jeho spolupráce s hudebním skladatelem Goranem Bregovićem, který složil hudbu k několika jeho filmům. Se svým synem Striborem hraje v srbské kapele No Smoking Orchestra. Jeho dosud posledním hraným filmem je komedie Závěť z roku 2007. Populárním místem nejen mezi filmaři je také folklorní vesnice Drvengrad, jejíž stavbu financoval a kde pořádá festivaly.
V současné době Kusturica dokončuje svůj nejnovější snímek Na mlečnom putu s italskou herečkou Monikou Belluciovou v hlavní roli. Kromě toho chystá zfilmování románu Když ne nyní, kdy? italského spisovatele Prima Leviho a příští rok se představí milovníkům opery jako libretista.