Pane režisére, Váš, podle mého názoru nejpovedenější film Requiem pro panenku, jsem sledoval jedním dechem. Vedle Jana Svěráka, Vladimíra Michálka, Víta Olmera, Karla Smyczeka, Tomáše Vorla nebo Zdeněk Tyce, Vás považuji za důležitého zástupce znamenité střední generace českých režisérů.
Generace, která by neměla mít komplexy s takovými zvučnými jmény jako je Miloš Forman, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jaroslav Papoušek, Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Vojtěch Jasný, Jan Schmidt, Juraj Herz, Juraj Jakubisko či Ján Kadár. Generace, která je sebevědomá, vzdělaná a inteligentní, tak jak je a vždy byl inteligentní český film.
Proto je pro mne zcela nepochopitelné, že Vy, jako jeden z nejviditelnějších zástupců této generace, se angažujete v podivné politice. Podporujete politiku, která podle mého názoru neprospívá České republice. Dále nepůjdu, dobře víte, o čem mluvím.
Je mi líto, že touto Vaší aktivitou degradujete filmařské řemeslo na roveň trapnosti a že herci, které ve svých projektech angažujete, se musí za Vaše jednání, jež obhajujete s arogancí sobě vlastní, stydět. Vzpomenete si na tato slova, až je budete znovu oslovovat.
Pane režisére, Vaše poslední filmy bez ohledu na Vaše politické sympatie už několik let příliš nesleduji. Nikoli filmem, ale zaujal jste mne nyní projevem, který umělci Vašeho formátu nepřísluší.
