Sonet o létě

Do louky plné vlčích máků,
s tebou tak klesnout v objetí,
naslouchat jasné písni ptáků,
i včelce, co na med přiletí.

Dívat se do vysokého nebe,
pod sebou cítit pevnou zem,
vnímat tě blízko vedle sebe,
vědět, že i ty jsi okouzlen.

Třešněmi, že pro nás zrály
hučícím splavem v dáli
sluncem, co záda nám spálí,
když zlátnoucí žitný lán
k milování nabídne nám
svých těžkých klasů paraván.