Tak taková byla moje
dovolená v pohádce

Tak taková byla moje
dovolená v pohádce

10. 6. 2012

Moje pohádková dovolená se konala v  prosinci roku 2002, týden před Štědrým dnem a vánočními svátky. S manželem (dnes bohužel bývalým) jsme si chtěli dopřát dovolenou snů v zimě u moře. Vybrali jsme si jeden s Kanárských ostrovů Fuerteventura - letovisko Costa Calma Beach. Výběr byl velmi pečlivý: jelikož ostrov nebyl moc známý, tak jsme neustále hledali na internetu informace a prohlíželi katalogy, abychom vybrali to správné místo pro naší relaxaci. Po dlouhém výběru jsme řekli: ano jedeme a zaplatili pobyt v letovisku se službami All inclusive. Chtěli jsme opravdu kvalitu služeb a jen si užívat pár dní odpočinku. A pak jsme vyrazili směr Praha letiště.

Po nástupu do letadla a veliké ochotě letušek jsme se usadili na místa a já coby úplný prvňáček v létání jsem byla strachy bez sebe, co se bude dít, až se odlepíme od země a letadlo se pro mě z nepochopitelných důvodů udrží tak vysoko nad zemí a ještě nás dopraví do neznámých končin. Měla jsem hrozný strach a pevně jsem tiskla manželovi ruku, až do doby, než jsme začali startovat a letadlo se dalo do pohybu. Podotýkám že jsme odlétali z Prahy, která byla už několik dní ponořená do inverzní mlhy a my vymrzlí a nervozní z předvánočního shonu a nedostatku slunečního světla jsme očekávali do čeho to vlastně odlétáme.

Letadlo se vzneslo a musím přiznat, že start byl díky profesionalitě pilotů opravdu excelentní, i když vyrovnání tlaku chvilku trvalo a cítila jsem slabost. Ta ale rychle ustupovala a mě pozvolna opouštěl strach. Když jsme nabrali výšku a opustili inverzní mrak, náhle se v letadle rozsvítilo a vše prozářilo sluncem. Po dlouhé inverzi naše oči oslabené šerem nestačily vstřebávat tolik světla a hned jsme všichni patráli po slunečních brýlích. Bylo to opravdu příjemné po několika dnech znovu vidět sluníčko, i když jen malými kulatými okénky. Letěli jsme do neznáma a let trval i z mezipřistáním pět hodin. Po přistání (a znovu podotýkám, že přistání bylo díky šikovnosti pilotů opět velice profesionální) jsme vstoupili na půdu Kanárského ostrova Fuerteventura do letištní haly.

Pro většinu z nás to byl teplotní šok, i když nám informace na tabuli a naše termoregulace napovídaly, abychom rychle svlékali zimní bundy a odhalovali ruce, jelikož nás přivítalo opravdu letní počasí. Před letištěm nás vítali cestovní delegáti a usadili nás do přistavených autobusů, které nás měli odvézt přímo do hotelu. Po vystoupení z klimatizovaného autobusu jsme byli mile překvapeni pěkným prostředím a usměvavou recepční, která nás měla ubytovat. Po peripetiích s ubytováním a vyplňováním tiskopisů (jelikož já a manžel jsme nebyli jazykově vybavení na cokoliv se ptát) jsme přeci jenom měli v ruce klíč od našeho několikadenního domova. Po otevření dveří pokoje a letmého prohlédnutí vybavení jsme vstoupili na balkonovou terasu a nestačili jsme se radovat nad krásou, která se před námi otevřela. Rozprostřel se nám výhled na překrásnou rozkvetlou hotelovou zahradu, průzračný bazén, a to vše obklopené výhledem na nekonečné a vlnami obklopené moře zalité teplým sluníčkem.

Byla jsem jako v ráji a hned jsem začala svlékat svetry a oblékat plavky, spěchala jsem ven, chtěla jsem si užívat sluníčka, vody a příjemného tepla, které jsem tolik postrádala. Procházela jsem tou krásnou upravenou zahradou a hledala vhodné lehátko pro odpolední relaxaci s výhledem na moře. Byla jsem jak v Jiříkově vidění, neustále jsem potkávala usměvavý a velice ochotný personál - s čímkoliv uměl hned pomoci, potkávala jsem i hotelové hosty, kteří byli usměvaví a odpočatí a na nikom nebyl ani trochu znát předvánoční stres a shon. Prstě pohoda a klid. Našli jsme si místo k relaxaci a začali jsme se rekreovat a nemyslet na to, že za pár dní se budeme muset z tohoto úchvatného ráje vrátit zpět do všední reality a mrazivého počasí.

Týden utekl jako voda a my jsme odjížděli po sedmi dnech domů velice odpočatí nabití energií a dobrou náladou. Na této pohádkové dovolené jsem se zrekreovala a naučila jsem se plavat. Dnes vzpomínám na tuto pohádkovou dovolenou trochu z nadhledem, jelikož manželství po několika letech skončilo a já žiji trochu jiný život. Zůstaly mi vzpomínky a pár fotek na to, jak jsem se ocitla na pár dnů jako princezna v pohádce.

A báseň na závěr:


Letní večer

Toužím po štěstí,
toužím po lásce,
toužím po letní večerní procházce.

Půjdeme ruku v ruce
po krásné písčité pláži
a budeme se kochat hvězdami,
které nám nad hlavami září.

Měsíc nám posvítí na cestu
a my dokončíme  
tu krásnou večerní siestu.


Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marcela Votavová
Děkuji za příspěvek
Hana Práglová
Marcelko,já když poprvé sedla do letadla,vzala jsem do ruky fotoaparát,abych neměla čas na "hloupé " myšlenky!!!!!! Teprve pak jem byla schopna se orientovat . Jestli vaše manželství skončilo vinou této dovolené,či z jiného důvodu.na tom ,myslím,nezázeží.Do dalších dnů přeji jen klid a pohodu!!!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.