Vzpomínky na zimu našeho mládí

Krásná vzpomínka na dobu minulou, nikdy nezapomenu na kachličkovou modrou pec své babičky. Bylo to místo, kde jsme se jako děti nahřívaly, hrály a i spaly, občas bylo tepla až příliš :-) A to velké množství sněhu, ze kterého jsme my děti stavěly tzv. iglú ... ano, ráda jsem si zavzpomínala, díky Evo.

V Podkrkonoší bývaly krásné zimy, i když jsem bydlela ve městě, v okolí bylo dostatek příležitostí užít si zimní zábavy. Na to vzpomínám ráda. Ale studených bytů jsem si užila až do dospělosti a to už bylo horší. S nízkou imunitou jsem byla věčně nemocná. Zato Bertík se raduje. A takhle dokážou vyvádět se sněhem i kočky!

I já se přidávám svou troškou do mlýna,sice jsem dětství a mládí prožila ve městě,ale měla jsem na vsi babičky,pamatuji na teplou pec,na vlhké peřiny,zastlané v komoře,prostě naše dětství ve vzpomínkách se nám dnes zdá kouzelné a pohádkové.Díky Evo za krásnou vzpomínku.

Krásná připomínka opravdové zimy. Při vzpomínání už ruce ani nohy tolik nezebou. Taky si vzpomínám na probouzení, kdy v kuchyni ve kbelíku byla zamrzlá voda. Maminka nám postel vyžehlika a do toho teplého pelíšku jsme zalezly a musely se starat svým teplem o udržování toho teplíčka. Teplo od kamen bývalo úplně jiné než to radiátorové ... taky vzpomínky na uklízení uhlí do sklepa, pak chození pro něj s uhláky, vyhrabávání popela z kamen, přikládání uhlí a začouzené stěny za kamny dostanou jiný nádech ... díky za pěknou připomínku.