
FOTO: archiv autorky
Můj největší zážitek: Táta bohém
31. 10. 2020
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Olga Skatkova
9.1.2015 15:32
Vando, musím říci, že máte velký talent zachytit v několika větách obrovský kus dějovosti.
Tenhle Váš textík o tatínkovi je asi to nejlepší, co jsem kdy v životě čatla o rodičích.
Je to v krásné jednoduchosti a živosti sdělení, pod kterou s skrývá upřimná láska.
Klaním se a ze srdce děkuji!
Marie Magdalena Klosová
8.1.2015 18:10
Tak Václavko,už i bez brýlí věz,že "mm" je MM./"dost dobrý"
bych si snad ani nedovolila napsat.mm
VANDA Blaškovič
8.1.2015 16:45
Milí, já začnu u mm. Marie, asi se zasmějeme... když si nevezmu brýle, pak u každé Vaší doušky na konci příspěvku vždy čtu hhmm...jako dost dobrý ! A podivovala jsem se že to píšete stále...Dnes jsem od Vás četla hhhmm...děkuji Vám a vážím si Vaší glosy Magdaleno. Opravdu. Václava.
Jaroslava Handlová
8.1.2015 11:52
Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Milá Vando - Václavko, toto Tvoje hezké vzpomínání je toho pádným důkazem. Myslím, že máš dobře nakročeno ve správných šlépějích. Tvůj humor je nakažlivý, a to je dobře!!!
Alena Vávrová
7.1.2015 22:06
Vando, nediv se. Můj muž byl podobně urostlý a taky brankář ( a pak bafuňář ;-)).
Zdenka Jírová
7.1.2015 21:43
Tvůj článek se mi moc líbil také mám hezké vzpomínky na tatínka a o rozloučením s ním jsem také popsala zde na i60. Máme štěstí, že máme na koho vzpomínat.
Marie Magdalena Klosová
7.1.2015 20:07
Milá Václavo /už Vám ani jinak nebudu říkat,neb je to krásné/,odkrýváte tady na stránkách postupně své Já a je o co stát.Tato vzpomínka je toho dokladem.Je to opravdu krásně zpracovaný příběh Vašeho senzačního táty a zároveň jeho dcery.Máte můj obdiv.mm
Lubomír Müller
7.1.2015 18:19
Každý, kdo vykročí z tohoto světa dál (snad výš), zanechá tady "dole" stopu, kterou nesmyje déšť, nepřikryje sníh, nezafouká vítr. Ta stopa je je otištěna v naší duši v místě, kde se shromažďují vzpomínky. Vando, stopa po tatínkovi je nádherná, lehká, veselá, i když chutná jemně hořce. Ale to asi každá stopa, kterou zanechají ti, které milujeme. Je to půvabně a krásně napsaná vzpomínka. Je to malý příběh velkého života. Je to jahůdka na dortu života, jehož korpus vytvářel tatínek a ty jsi jej mohla ochutnat. Jistě nebyl ten dort života jen sladký, ale sladká chuť vzpomínek zůstává nejdéle a je vždy nejčerstvější. Ať je tak stále.
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden
Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...
AKTUÁLNÍ ANKETA