Každý zná, jako to chodí, když chce uvařit polévku, do které patří kořenová zelenina. Vzít mrkev, celer, petržel, očistit, oškrábat, nakrájet na kostičky a vložit do polévky. Docela otrava, nadělá se přitom odpad. Nebo aspoň ztráta času.
Jak běžel čas, prošly naší kuchyní různé způsoby přípravy zeleniny do zásoby. Zelenina se uchovávala ve skleničkách, podušená v tuku. Nakládali jsme zeleninu do soli. Pak přišly na pořad malé jednoporcové balíčky promíchané zeleniny uložené v mrazáku. To bylo ze všeho nejlepší, ale zabíraly mnoho místa.
A pak můj manžel dostal nápad - když se mohou sušit houby, proč by se nemohla usušit zelenina? Nápad výborný a jeho realizace se hodí právě do tohoto času, kdy se topí. Elektrické sušičky netřeba. Nám se osvědčil tento poměr základních surovin: 1 kg celeru, 0,75 kg mrkve, 0,60 kg petržele. Krátce povařit, pak nakrájet na kostičky a usušit. Nejlépe jednotlivé druhy zeleniny zvlášť. Po usušení smíchat, dát do skleniček a pak už jen stačí při přípravě polévky přidat přiměřené množství. Já jsem si zvykla zeleninu před přidáním do polévky ještě na chvíli namočit, aby dobře nabyla zpět svého původního rozměru. Nikdo nepozná, že nejde o čerstvou zeleninu.
Pro sušení využíváme tepla topícího radiátoru. Manžel vyrobil takový rámeček potažený silonem, který pasuje na náš radiátor.