Slovo rakovina patří k těm, které se bojíme vyslovit. Je v našem konzervativním národě skoro zakázané. Jenže tato choroba je dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku po nemocech srdce a cév. V naší zemi žije přes půl milionu lidí, kteří rakovinu měli nebo mají.
Důslednou komplexní léčbou je v současné době možné značnou část onkologicky nemocných vyléčit. Mimořádné a skvělé renomé v boji se zhoubnými nádorovými onemocněními má brněnský Masarykův onkologický ústav (MOÚ), otevřený před 80 lety, přesně 13. ledna 1935, pod názvem Masarykova léčebna Dům útěchy v Brně.
Vzniku prvního onkologického ústavu v Československé republice předcházela počátkem 20. let minulého století myšlenka napodobit podobná zařízení, která již existovala ve Francii, Švédsku, Rusku či Německu. U zrodu iniciativy stáli odborníci i laičtí propagátoři sdružení kolem primáře chirurgického oddělení zemské nemocnice na Žlutém kopci Jaroslava Bakeše a jeho matky, sociální pracovnice Lucie Bakešové.
Nadšenci si stanovili za cíl vybudovat speciální ústav, kde by byla propojena léčebná činnost s vědeckým výzkumem. V té době byla léčba rakoviny z větší části pouze chirurgická, a ročně na ni umíralo asi 16 tisíc lidí. Od počátku bylo navíc akcentováno zaměření na pacienty nemajetné, sociálně slabé. Spolek Dům útěchy záhy získal pro svůj humánní projekt podporu veřejnosti i řady významných osobností, mezi nimi i prezidenta Tomáše G. Masaryka, který na výstavbu poskytl ze svých úspor 2,5 milionu korun.
Nejen nemocnice
Stavba Domu útěchy byla zahájena v roce 1933 na Žlutém kopci, v sousedství chirurgického pavilonu zemské nemocnice. Projekt připravili přední představitelé funkcionalismu, architekti Vladimír Fischer (starosta spolku) a Bedřich Rozehnal. Za necelé dva roky se 13. ledna 1935 už ústav otvíral. Iniciátor léčebny Bakeš se ale naplnění projektu nedožil, zemřel bohužel v říjnu 1930.
Tehdy nejmoderněji vybavená klinická část ústavu zahrnovala ambulanci, diagnostické a terapeutické oddělení se zvláštním radiologickým sektorem, operační trakt se speciálním radiologickým oddělením, radiové lázně a rozsáhlou, komfortně pojatou lůžkovou část. Zařízení mělo i vynikající laboratoře. První pacienti přišli do ústavu 21. ledna.
Od počátku léčebna poskytovala komplexní onkologickou péči a měla nadregionální charakter, stejně jako je tomu dnes. Částečná centralizace pacientů zde pak představovala vhodné podmínky pro vědecké bádání. Postupně ústav rozšiřoval kapacitu i spektrum služeb. Prošel několikrát i změnou názvu, od 1. ledna 1991, kdy byl zrušen Institut medicínského výzkumu, nese název Masarykův onkologický ústav.
V současnosti je MOÚ, v jehož čele stojí od října opět jeho bývalý šéf a současný senátor pan Jan Žaloudík, jediným komplexním onkologickým centrem (KOC) ze třinácti v Česku, které zajišťuje diagnostiku, onkologickou chirurgii, gynekologii, radioterapii, klinickou onkologii a výzkum v oboru pod jednou střechou. V péči o pacienty úzce spolupracuje s Fakultní nemocnicí Brno a Fakultní nemocnicí u svaté Anny, s nimiž po reorganizaci tvoří KOC.
V tomto zařízení se koncentruje špičkové přístrojové vybavení odpovídající nejmodernějším současným světovým trendům a vysoce kvalifikovaný personál. Pacientům se tím dostává protinádorová léčba vysoké úrovně na základě nejnovějších poznatků medicíny. MOÚ tak stále naplňuje své základní motto: "pacient na prvním místě". Na 220 lůžkách hospitalizuje ročně na 10 000 pacientů a v ambulancích ošetří 200 000 lidí.
Ústav posiluje svou roli i na mezinárodní úrovni, je zakládajícím členem Organizace evropských onkologických ústavů (OECI). Každoročně také organizuje největší setkání onkologů v Česku - Brněnské onkologické dny.
Do této nemocnice se asi nikdo nechce dostat. Ale když už se tam někdo dostane, může si být jist, že bude mít tu nejlepší péči.