Nejhustší síť veřejných knihoven má z celé Evropské unie Česko. Jejich počet je skoro stejný jako počet obcí v zemi a knihovny si nemohou stěžovat ani na nezájem čtenářů, který přechodně nastal po roce 1989. V posledních letech knihovny ročně zaznamenají přes 20 milionů návštěvníků. Pomalu začínají dohánět i zpoždění, které měly v půjčování elektronických knih.
Čtení knih půjčených ve veřejně přístupné knihovně má v Česku dlouhou tradici. První půjčovnou knih se v roce 1775 stal klub, který ve svém domě v Karlově ulici v Praze založil Wolfgang Gerle. V roce 1777 vznikla z knihovních fondů zrušené jezuitské koleje Veřejná c. k. univerzitní knihovna, zárodek budoucí Národní knihovny.
Dnes má Národní knihovna přes sedm milionů svazků. Ve volném výběru nabízí 70 000 svazků, má přes 30 000 registrovaných čtenářů a podle výroční zprávy za rok 2013 do knihovny přišlo 667 692 lidí. Přes polovinu z nich si přišlo půjčit knihu, ale více než 200 000 lidí do přišlo za veřejným internetem. Knihovna ročně hospodaří přibližně s půlmiliardovým rozpočtem.
Veřejnou knihovnu v Česku ročně navštíví asi 40 procent dospělé populace. Podle předloňského celoevropského průzkumu využilo knihovny v EU za rok 23 procent lidí. V celé unii je 63 000 veřejných knihoven, v Česku jich je 5408. Na 10 000 obyvatel tak u nás připadá 5,1 knihovny, průměr EU je 1,3 knihovny. Více než tři knihovny na 10 000 obyvatel má v EU už jen Lotyšsko.
Nejen si půjčit knihu
Služby knihoven se vyvíjejí ve třech vzájemně se doplňujících proudech: vedle klasických výpůjčních služeb to jsou knihovnické služby on-line a služby podporující komunitní život v místě, vzdělávání a odpočinek. Národní knihovna například v roce 2013 zaznamenala přes šest milionů návštěvníků svých on-line služeb z prostoru mimo knihovnu. Internet a informační technologie v knihovnách ročně využije asi 17 procent dospělých.
Knihovny nabízejí více služeb, než jen tradiční půjčování tištěných knih. Půjčování elektronických e-knih ale dlouho znemožňoval autorský zákon. Některé knihovny proto poskytují díla, na která se již autorský zákon nevztahuje. Městská knihovna v Praze od roku 2009 nabízí knihy Karla Čapka, které si jen loni lidé stáhli 142 345krát. Kromě klasiků, kam knihovna řadí ještě třeba Vladislava Vančuru, Jaroslava Haška či Arthura Conana Doyla, má rovněž současné české autory. Od roku 2010 půjčuje pražská městská knihovna domů čtečky.
Loni veřejné knihovny uzavřely dohodu s jedním z vydavatelů elektronických knihy a mohou nabízet i nově vycházející e-knihy zahraničních autorů včetně bestsellerů typu severské krimi. E-knihy poskytují asi tři desítky knihoven, k dispozici mají 2000 e-knih.
Knihovny, aby si čtenáře udržely, se snaží nabízet i další služby. Městská knihovna v Praze třeba čtenářům umožňuje vracet knihy napříč celou její sítí a také možnost si rezervovat knihu s dovozem. V Brně funguje vyhledávač Číst Brno, který umožňuje ve městě s velkým množstvím knihoven pátrat po konkrétním titulu napříč knihovnami. Internetové rozhraní umožňuje jedním dotazem prozkoumat katalogy čtyř institucí se 46 dílčími knihovnami.
Někde navzdory moderním technologiím dávají čtenáři spíš na doporučení svého knihovníka. V Liberecké krajské knihovně se tak osvědčila nová služba Doporučujeme ke čtení nebo odkaz na webu knihovny věnovaný novinkám v knižním fondu.
Nejpůjčovanějším českým autorem je v posledních letech spisovatel historických románů Vlastimil Vondruška. Následují méně známí autoři literatury pro děti a mládež a autoři orientovaní na četbu pro ženy a detektivky. Ve všech veřejných knihovnách bylo v roce 2013 registrováno 41,5 milionu výpůjček.
