Svoji největší slávu zažily antikvariáty v 90. letech. Lidé měli hlad po dříve zakázané literatuře, rozprodávaly se sklady krachujících velkoobchodů a velkou část zákazníků tvořili turisté, kteří nakupovali staré tisky díky výhodnému kurzu své měny. V Praze tehdy bylo přibližně dvakrát tolik antikvariátů proti současným pěti desítkám – před rokem 1989 jich bylo sedm provozovaných podnikem Kniha a jeden pod hlavičkou Knižního velkoobchodu. V 90. letech začali nové zakládat bývalí zaměstnanci krachujících státních podniků.
To nejlepší na internetu
Dnes se až polovina antikvárních knih prodá prostřednictvím internetu. Z hlediska finančního objemu ale internetový prodej zaujímá až čtyři pětiny celého obratu. „Včetně specializovaných knižních aukcí se ročně v oboru otočí asi sto milionů korun,“ říká Jan Schick, zakladatel antikvariátu v pražské Valentinské ulici, který se v této oblasti pohybuje přes 25 let. A respektuje trend většiny antikvářů: regály a stoly jsou plné knih, zajímavější tituly jsou ale v internetové nabídce.
V letech 1988 až 1991 pracoval vystudovaný knihkupec v legendárním antikvariátu Dlážděná, který v této pražské ulici působí od roku 1949. Schick odchoval množství antikvářů, za socialismu v něm nalezli azyl coby zaměstnanci režimu nepohodlní umělci, básník Zbyněk Hejda, spisovatel Vladislav Zadrobílek, alias D. Ž. Bor nebo písničkář Vlastimil Třešňák.
Po knižním boomu 90. let se až třetina transakcí odehrávala mezi jednotlivými antikvariáty. Finančně silnější obchody nakupovaly ve velkém u kolegů s menší možností odbytu, někteří jezdili po celé zemi a skupovali zajímavé tituly. To skončilo s příchodem internetu i do tohoto relativně konzervativního prostředí, což bylo podle Schicka kolem roku 2005.
V nových bytech knihy chybí
Jak se internet postupně prosazoval, ceny zajímavých knih se srovnaly. Není již důvod pro knihy zajíždět do regionů, stačí si je objednat po internetu, kde lze také porovnat ceny. „Dnes má webové stránky asi 70 procent antikvářů,“ uvádí Schick. Přes internet se podle něj prodávají spíše dražší věci, v kamenných obchodech se prodají hlavně statisíce dvacetikorunových knih.
O budoucnost antikvariátů se jejich provozovatelé nebojí. Vědí, že svého zákazníka mají ty kamenné i virtuální, někteří antikváři jsou více staromilci, jiní pragmatičtí obchodníci. Antikvariáty i dnes vykupují jednotlivé knihy i celé knihovny, neboť dnešní interiéroví designéři v podstatě nepočítají s knihovnou a lidem to ani moc nechybí. Ale ne všem. Najdou se i klienti, kteří po antikvářovi chtějí sestavit dominantní bytovou dekoraci v podobě "tří metrů knih s pěknými starými hřbety" – bez ohledu na obsah.
