Zajímáte se o osud vašich předků?

Zajímáte se o osud vašich předků?

22. 1. 2015

Už je to hezkých pár měsíců, kdy jsem tu zveřejnila svůj příspěvek s názvem Sbohem, Invalidovno. Uplynul rok a náš vojenský archiv (celým názvem Vojenský ústřední archiv) se přestěhoval do poloopuštěného vojenského objektu ve staré Ruzyni, odkud se díváme z jedné strany na letohrádek Hvězda a z jiné strany na strážní věž blízké věznice. Nad hlavou nám občas přelétávají letadla, směřující na letiště, a z otevřených polí a luk těsně za objektem, na konci Prahy, se žene vítr nebo déšť a sníh.Není sem příliš dobré spojení, ale se zprovozněním nové stanice metra na Veleslavíně by se měla situace údajně zlepšit.

Od Nového roku je opět zpřístupněna studovna (zde nazývána trochu honosně a trochu archaicky badatelnou), takže kromě desítek, ba stovek písemných žádostí musí archiváři věnovat čas i přípravě materiálu k osobnímu studiu.

Vedle vědců, převážně historiků, zajímajících se o určité kapitoly našich dějin spjatých s armádou, převažují mezi návštěvníky i písemnými žadateli ti, kteří se zajímají o genealogii čili rodopis, tedy sestavují svůj rodokmen. Je třeba zdůraznit, že nejvíce údajů o předcích lze najít v matrikách nejrůznějších civilních archivů na internetu. Náš archiv je schopen poskytnout pouze informace spjaté s armádou.

V současné době, a to především díky nedávnému stoletému výročí vypuknutí 1. světové války, se lidé nejvíce zajímají o službu svých předků v rakousko-uherské armádě. Tato problematika byla dlouhou dobu opomíjena, a tak se s osobní dokumentací vojáků rakousko-uherské armády v minulosti zacházelo velmi barbarsky, tj. jako s již nepotřebným personálním materiálem, pro který nebylo v archivu místo. Jen tak mohlo dojít k situaci, že jsou v dokumentaci některé ročníky narození takřka kompletně vyskartovány.

Mluvím nyní o tzv. vojenských kmenových listech, osobních složkách, zakládaných při odvodu, do nichž se pak zapisovaly veškeré osobní změny v průběhu vojenské služby každého jednotlivce. Ty starší zápisy jsou v kurentu, zjednodušeném švabachu, který není příliš snadné číst. Novější zápisy z 1. republiky jsou pochopitelně již v češtině. K tomu, abyste zažádali o zapůjčení tohoto listu do studovny nebo o zaslání jeho kopie poštou, musíte pouze znát jméno předka a rok, případně pro lepší rozlišení i místo narození. Vedle řadových vojáků sloužili i důstojníci, kteří měli rozšířené osobní složky s pravidelným hodnocením, tzv. kvalifikační listiny. Ty jsou narozdíl od kmenových listů zachovány poměrně dobře. Pokud byl ve vašem příbuzenstvu někdo, kdo sloužil jako legionář (viz dědeček Aleny Vávrové), pak je u nás se vší pravděpodobností uložen jeho legionářský poslužný spis, a to z legie v Rusku, Itálie nebo Francie.

Co se týče druhé světové války, někteří měli možná v příbuzenstvu příslušníka protektorátního Vládního vojska. Jednotlivé prapory byly rozmístěny v různých městech Čech a Moravy a v létě 1944 pak byly všechny kromě prvního, který strážil prezidenta a Hrad, odeslány do Itálie, kde mnozí dezertovali k partyzánům a dostali se i na Západ. Jiní z vás třeba měli předka, který sloužil v naší zahraniční armádě, a to západní nebo východní. I k těmto lidem lze vyhledat osobní dokumentaci většího či menšího rozsahu. Řada lidí byla v odbojových a partyzánských skupinách, v Pražském povstání, ve vězení a v táborech. I v těchto případech je možno zkusit pátrat, zda se o nich něco nedochovalo. Zvláště bohatá je dokumentace tzv. Oddělení 255 MNO, které po válce udělovalo osvědčení o národním odboji.

Z poválečné dokumentace stojí za zmínku spisy "pétépáků", některé vojenské soudní procesy a mimořádné události, např. letecké nehody nebo útěky přes hranice. Zde je však třeba mít na zřeteli, že u osob mladších 100 let bude třeba dodržet ochranu osobních údajů, takže je v případě zájmu nutno doložit příbuzenský vztah.

Všem, kteří se budou zajímat o své předky ve vojenském kontextu, doporučuji podívat se na stránky Vojenského ústředního archivu (část Vojenský historický archiv) a v případě zájmu napsat nebo si dohodnout návštěvu. I když v řadě případů budete možná zklamáni, že jste hledané nenašli, věřím, že jiní z vás naopak objeví něco, co dosud nevěděli.

Přeji vám úspěšné genealogické pátrání.

rodina rodokmen
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
To už abychom začali, je to dlouhá a složitá práce . Moje teta na tom praovala hezkou řádku let A SLOUČILA S CESTOVÁNÍM, PŘEDKOVÉ NA mORAVĚ, V CIZINĚ, co se člověk nedozví.
Zdenka Jírová
Je to zajímavý článek. Já mám také předka, který padl v 1. sv. válce, o kterém jsem do i60 napsala článek Vzpomínka stará sto let. Ráda bych se o něm ještě něco dozvěděla, nevím, na jaké frontě bojoval, domů se vrátil v lazaretním vlaku jen umřít.Zkusím něco vypátrat. Děkuji za inspiraci.
Miroslav Štorch
Velkým přínosem jsou zdigitalizované záznamy matrik a některých církevních dokumentů. Našel jsem zápis svatby mého pradědečka v Plzni v chrámu sv.Bartoloměje v roce 1879 - prababička byla dcerou majitele činžovního domu v Plzni a bylo jí 19 let. Potřebovala souhlas rodičů k sňatku, protože zletilost za Rakouska-Uherska byla až od 21 let. Pradědeček byl revírník a našel jsem odkazy dále na další místa v Sušici, kde bydlel dříve. Zajímavé údaje jsem získal z domova zdarma od počítače. To je pokrok. Dříve jsem jezdil po archivech a obecních úřadech. Prima pátrání v historii rodu.
Jana Šenbergerová
To mi připomnělo, že toho o svých předcích moc nevím, Mám problém už s prarodiči. Dcera mě už léta uhání, ať zanechám nějaký rodokmen, ať ví, kam patří. Budu mít co dělat i se svou generací, natož s těmi předcházejícími. Moc hezky jsi nám přiblížila, jak to "u vás" chodí. Musí to být nejen zajímavá, ale občas také pořádně úmorná práce vyznat se v minulosti na základě hromady fasciklů.
Vladka Steinová
Dobrý den, velmi kvalitní a zajímavá informace.
Alena Tollarová
Zajímavá informace. Představuji si, jaká to musela být hrozná práce se stěhováním celého archívu. Já jsem z titulu své práce vždycky ráda chodila shánět informace do pozemkové knihy. Vonělo to tam tajemcem a když se zadařilo, bývala to docela radost.
Zoja Sedláčková
Asi nemám žádného předka s vojenskou minulostí. Jen můj strýc byl za druhé světové války vedoucí odbojové skupiny Předvoj. Zdědila jsem pozůstalost, takže toho vím dost ale protože byla tato mládežnická skupina napojená na komunistický odboj, řada dopisů a jiných památek skončila v muzeu KSČ a prý byla po sametu skartována. U vás se asi nic nenajde, že. Jinak můžu všem doporučit hledání v internetových matrikách. Hodně dobře je zpracovaný archiv v Třeboni. Já se dopracovala až k prapra...babičce, která se narodila v roce 1735 a byla to obyčejná děvečka. U měšťanů se hledá lépe. Je ale pravda, že je to velké luštění ale dá se vytisknout i tabulka s podobou písmen v té, které době. Je tam i spousta dalších materiálů např. kroniky škol a spolků apod.
Marie Magdalena Klosová
Lákalo by mě,udělat si "výlet" do minulosti a najít tam,co vůbec netuším.Ale asi na to nemám dost odhodlání.Škoda.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.