Hned v úvodu bych chtěla říci, že nevěřím v žádného boha a při čtení či vyprávění o různých záhadách se snažím vždy najít racionální základ příběhu. Přesto se mi stala před několika lety zvláštní příhoda, kterou vám chci popsat.
Po obyčejně prožitém dni jsem šla večer v obvyklou hodinu spát. Probudila jsem se ve čtyři hodiny ráno ze zvláštního, silně emotivního snu. Byla jsem přímo vyděšená a v první chvíli jsem vůbec nevěděla, jestli to byl jen sen nebo je to skutečnost. Zdálo se mi, že normálně spím, když v tom se otevřely dveře mé ložnice a vešla má dávná spolužačka ze základní školy, s kterou jsem si hrávala s panenkami. Poznala jsem ji okamžitě, i když celý obraz byl v lehkém mlžném oparu.
Na střední škole jsme pak každá chodila do jiné třídy a po skončení školy jsme se viděly snad dvakrát za třicet let. Nic jsem o ní nevěděla a ani jsem na ni nevzpomínala, nevěděla jsem, kde bydlí ani jaký je její další osud. To vše jsem si plně uvědomovala. Překvapeně jsem se jí i ve snu proto zeptala: "Miluško, co tady děláš, kde ses tu vzala a proč jsi tak hrozně bledá?" Skutečně se mi ve snu zdála neskutečně bledá a vážná. Byla celá v bílém, jako v noční košili. Na mou otázku však neodpověděla, vše zmizelo a já se probudila.
Celý příští den do mě nic nebylo, v práci jsem svůj sen vyprávěla spolupracovnicím a svorně se dohadovaly o jeho významu. Na sen jsem nemohla zapomenout a hlavně jsem si kladla otázku, proč se mi o ní zdálo?
Asi za týden jsem zcela náhodou potkala bratra mé dávné kamarádky. Po několika běžných konverzačních větách jsem se zeptala, co dělá jeho sestra Miluška? Smutně mi odpověděl: "Umírá v nemocnici na rakovinu, už se nedá nic dělat, na záchranu je už pozdě."Zbledla jsem jako stěna a vyprávěla mu svůj sen. Nevím, zda mně uvěřil, ale je pravda, že jeho sestra opravdu zanedlouho zemřela.
Vysvětluji si svůj sen tak, že si má kamarádka z dětství uvědomovala svůj neblahý osud a při rekapitulaci svého života si vzpomněla i na těch pár šťastných let, když jsme si spolu hrávaly, a přišla mi to takovým způsobem oznámit.
