Vtipnější vyhrává:
Já jsem ti to říkala!

Jo,Zuzko,díky klíčům se dá zažít cokoliv.Doufám,že jste si nechali udělat náhradní,pro případ "co kdyby"...

Stát se může snad skoro všechno.Život nám nalajnuje tolik příběhů a když jsou humorné je to bezva, jako tenhle příběh.

Pobavila jsem se a taky jsem si vzpoměla na svůj malér.Měla jsem obchod ve zdravotním středisku a WC bylo o patro výš.Tak jsem zamkla na visací zámek , ten se zasek a já zůstala před obchodem v pantoflích a tričku.Venku sněhu po kolena a oblečení,mobil a vše ostatní za zamčenými dveřmi.Dobří lidí žijí,jen jsem se k nim musela v pantoflích a nalehko přebrodit závějemi.

Tohle se ti moc povedlo vylíčit.Mě to připomělo zabouchnuté klíče v zapalování v autě.Dveře se automaticky zamkly,motor běžel a rezervní klíče 5km daleko.Když jsem se vrátila,z auta se kouřilo,jako když začíná hořet.Hrůza !

Jejda, že jsem si nevzpomněla dřív. Připomněla jsi mi, Zuzko, že jsem problém se zabouchnutými dveřmi řešila celkem 3x za život. Pokaždé to stálo za to, ale bylo by to na dlouhé povídání. Občas člověk potřebuje připomenout, na co si má dávat pozor. :-)

Zuzko, to by bylo, abys nedala do placu něco veselého. Také jsem si zabouchla domovní dveře. S bezpečnostním zámkem. Obrátila jsem se na hasiče. Přijeli hasičským vozem a zaparkovali před naším domem. Syn byl na služební cestě na Slovensku a volal mi:" Můžeš mi říct, co dělají hasiči v našem baráku?" No co asi dělají hasiči? odpověděla jsem, pak jsem kápla božskou. Kamarád, který jel kolem to hned prásknul.

Jo, jo, život tropí hlouposti, ale naštěstí konec dobrý - všecko dobré. Hezky jsi to popsala. A jak píše nakonec Zoja, na to nesmím zapomínat.

Zuzko, dobře že jsi se rozhodla přispět svojí " troškou do mlýna" Nejdříve jsem čekala, že si sestra nechala klíče doma, ale jak vidno, ne, ale i Tak vám to nebylo nic platné.. Já se starám o souseda, který tvrdošíjně nechává klíč zevnitř. Je po několika infarktech. Pochopitelně to skončilo jednou až na policii. Naštěstí příslušníci bušili důrazněji, nežli já a souseda probudili..

...no, no za to mohl být docela dobrý obídek třeba v Alkronu...:)...ale sestřičky, máte zámek opravený a už nebudou dohady, že....pokud nenecháte klíč zevnitř..:))

Jo, se zabouchnutými klíči nebo klíči z druhé strany v zámku mám taky spoustu příhod. Když jsme bydleli na sídlišti v Ďáblicích, tak jsme měli po sousedech rozeseté planžety, kterými se dal zabouchnutý zámek otevřít. Vyrobil je jeden šikovný soused. S bývalým manželem mám podobný příběh jako Hanka Š. Nakonec jsem musela nad nás k sousedům a bušila jsem na okno ložnice zvenku smetákem. Vyšel ven se slovy "Co tady blbneš, proč si nezazvoníš?" A klíče zevnitř v zámku nenechávejte, zvlášť pokud žijete sami. Mojí mamce se to stalo osudným.