Jak bílý oblak připluje

23. 2. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 25.2.2015 08:23

Ano ten nesmělý ťukot v hrudi, jen ať neustále žije - super !

Jitka Chodorová 24.2.2015 22:28

Opět velká paráda,díky Zuzko!

Jana Šenbergerová 23.2.2015 19:37

...***

Hana Rypáčková 23.2.2015 12:51

Naděje nás živí. A my musíme jí důvěřovat a předávat ji mladším. /Teď živím naději, že se ten náš Honzík brzy uzdraví/.

Alena Várošová 23.2.2015 11:32

Paní Zuzanko s citem Vámi napsaná báseň. Vžila jsem se do této básně a opravdu člověk stojí někde v krajině a přemýšlí,co nám ten život dál přinese a čeká v naději,že nás ještě něco krásného potká.Konečně štěstí,láska,život plný radosti..Ovšem může se, karta obrátit je je to i smutek,hoře,žal.Naděje,má vždy dvě stránky rub a líc.

Hana Šimková 23.2.2015 10:25

Zuzanko já žiju jenom z naděje. Pořád ještě něco hezkého čekám.

Zpět na homepage Zpět na článek