Šok pondělního rána

Šok pondělního rána

14. 3. 2015

Pondělní jitro. Nebývá to nic veselého. Venku je zima a tma. Cesta do práce třemi dopravními prostředky MHD mi trvá skoro hodinu. Dole u výtahu na mě vykřikl právě probuzený trestanec „Baf, baf“! Před domovními dveřmi jsem musel přeskočit spícího opilce. Do tramvaje přistoupil revizor, nálada pracujících byla na rvačku.

V pražském metru jsou prý vidět neotrávenější obličeje na celém světě!? I toto pondělí tam seděly zelené obličeje a hluboce mlčely. Ticho přerušovaly jen pravidelné výkřiky do mobilu mladého a šíleného pracujícího. Dívali jsme se po sobě, kdo to tu teď zešílel? Byl to docela mladý muž, vypadal civilizovaně.

Vlezl jsem do přeplněného autobusu. V kapse jsem měl tři načechraná jablka v županu, nesl jsem je kolegům v zaměstnání. Starý a obézní muž právě vystupoval, ztratil rovnováhu a padl mi na načechraná jablka v kapse. Ta se rozstříkla a hřezla mi z kapsy ven. Nevypadalo to dobře.

Znovu jsem usedl a jeli jsme dál. Najednou ženské začaly děsivě ječet. Řidič autobusu na silnici zabloudil a pokračoval v jízdě po jiné trase. Vzpamatoval se až před hospodou, otočil autobus a vrátil se na původní konečnou.

Všichni jsme byli roztřesení, já až do oběda! A to bylo teprve pondělí.

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř .
Jana Šenbergerová
Také mi chvíli trvalo, než jsem se včetla do próz pana Nekvasila. Díky jeho pohledu na svět kolem nás si o to víc uvědomuji, že mi ten můj vyhovuje. Náš svět má své plusy i minusy, a navíc je mezi nimi obrovská škála dalších možností, takže nevidím důvod, proč jim také nevěnovat pozornost. Jen to, čeho jsme si vědomi, můžeme přijmout, nebo se tomu vyhnout.
Marie Magdalena Klosová
Dnes mě pan Miloš normálně,bezkonfliktně rozesmál.Smířena z jeho "z opačného úhlu" viděnou realitou se docela bavím a myslím,že on taky.Zdravím, pane Miloši, a zvesela do dalšího pondělí!
Hana Rypáčková
Tak bacha Lidmil, na Invalidovně v metru se bodalo a tekla krev.Ale policajti konali, už ho v noci chytli.
Lidmila Nejedlá
Pane Nenkvasile, tentokrát jste to s tím pesimismem nějak přehnal. V pondělí jedu do Prahy a úplně se budu bát nastoupit do dopravního prostředku.
Eva Balúchová
To je mě vás úpřimně líto.Já jedu do práce hodinu poloprázdným autobusem.Cestou si prohlížím jak se firmě daří likvidovat polámané dřeviny od lednové ledovky.A v Brně nenasednu na šalinu,ale jdu svižným tempem asi 15 minut a užívám si hezkého rána.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.