Cestička klikatě po louce vede
vidím tam dívčinu
vidím tam sebe
Kráčíš mi vstříc
v ruce květinu
jednu
bílou kopretinu
a já rozechvěním
blednu
Srdce ti letí vstříc
láska ohnivá
nohy jak z rosolu
láska mámivá
kolik přívlastků má láska
tolik slůvek šeptáš
Jiskřičky vůkol nás
srdce mé na dlani
chci ti dát
srdce tvé ve svých dlaních
hřát
A šel čas ...
Cestička zarostla
dávno již tomu
děti jak ptáčata
vylétly z domu ...
Láska už nehoří
plamenem
není již mámivá
avšak i po letech
stále hřeje
když dobrou noc
mi večer přeje
když dobrým ránem
den otvírá
