Jana Jurečková
2.2.2022 00:43
Velmi nepříjemné, ale já bych si z toho nic nedělala. Pokud nejde o život, nejde o nic...
Marie Magdalena Klosová
12.3.2015 11:59
V případě,že bych psa měla,"vodil"by mě na procházku spíš on,než já jeho.Zvířátka mám ráda,ale v bezpečné vzdálenosti.Právě o tomto víkendu "přivítal"mou známou pes kousnutím a drápancem do hlavy.Možná mu dobře "nevoněla",je to taková "fintilka",nicméně má teď nejnovější módu účesu - půl bez ,půl vlasy.A 9 stehů! Tak pozor,i pejsci "mají své dny"!
VANDA Blaškovič
12.3.2015 11:10
Paní Zdenko, já mám ráda pejsky v článcích na papíru a potom na vodítku. Mne totiž jeden šílený pesan pronásledoval v pustině na kole, kde jsem udělala snad světový rekord v rychlosti. Bohužel, právě v tu chvíli tam nebyli časoměřiči ani sanitka. Od té doby mám ze čtyřnohých kamarádů značný respekt.....:)
Zdenka Jírová
11.3.2015 23:45
Jsem ráda, ,že můj článek vám všem vybavil krásné vzpomínky na ta roztomilá. chlupatá stvoření. Na Danilu nikdy nezapomenu a vždy se přitočím k nějakému boxerovi v parku a jsem ráda, když mi o něm něco hezkého panička vypráví. Jsou to nejlepší psi,které jsem poznala. Historek s Danilou mám plno, možná časem zas nějakou oživím.
Libuše Křapová
11.3.2015 20:45
Měli jsme kdysi také boxery, Arana a pak Barouška. Mám na ně moc hezké vzpomínky a strašně moc ještě hezkých historek :-))
Alena Tollarová
10.3.2015 21:12
Tedy se psy nemám zkušenosti, ale zrovna včera jsem viděla regulérně na vodítku dítě ...
Soňa Prachfeldová
10.3.2015 20:49
Paní Zdenko, mě vždy potěší, když někdo má boxery, já je mám už půl století, mám dva , užili jsme si
s nimi a užíváme srandy a pohody, říkám jim oůl člověka.
Eva Mužíková
10.3.2015 20:38
Alenko, JÁAA, ten můj drobeček plaval i s tím vodítkem za klackem... Mne nikdy takovéto situace nenaštvou, naopak, i když jsem myslela, že syna nejdříve proplesknu, zasmáli jsme se. Naštěstí bylo teplé jaro, takže jsem byla docela na lehko oděná. Fotku Oskara dávám za chvilku do fotogalere - Oskar, koukněte na krasavce
Alena Várošová
10.3.2015 20:09
Moc vtipné od syna,takže jste se i nečekaně vykoupala.A kdo vylezl rychleji z rybníka?Mám hádat?
Eva Mužíková
10.3.2015 19:53
Tak si lidičky představte, jaké to je mít na dvorku vítacího sedmdesátikilového leonbergera . Zbývají vám jen dvě věci. Buď se opřít zády o zeď, aby jste tu váhu ustáli, nebo mít vždy cokoliv " žracího" po ruce a okamžitě, nežli začne vítací ceremoniál, vrazit mu to do tlamy. Leon miluje vodu, kdykoliv a jakoukoliv. Jednou jsem šla se synem a Oskarem, po hrázi rybníka. Krátké silné vodítko / spíš lano/ jsem měla omotané okolo zápěstí. Syna nenapadlo nic chytřejšího, nežli v nestřeženém okamžiku / já jsem nestřežila/, hodit mu klacek do vody. Více není třeba dodávat... sedmdesát kilo ve skoku -- nemáš šanci!!!!
Načíst starší příspěvky
