Svět na dohled (pokračování)

11. 3. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Várošová 11.3.2015 11:28

Paní Lidmilo,opravdu nádherně popsaný článek ze života.Zamyslela jste se někdy nad tím,jesti tenkráte některá z Vašich kolegyň,by se takto obětovala a posluhovala invalidovi, cizímu pro Vás člověku,když svůj volný čas se dal využít i jinak?A hlavně v dnešní době se takoví lidé ještě nenarodili.

Eva Mužíková 11.3.2015 11:06

Lidmilo, Tvé nádherné vyprávění mne nejen dojalo, ale znovu ve mně utvrdilo názor, že jsi opravdu člověk s velkým Č...

Hana Rypáčková 11.3.2015 09:58

Ano moudrý člověk a dovolil ti být s ním.Někdy si musíme to co děláme vzít za vlastní vůli. Indiáni odcházeli umřít k plotu.....Když nastal jejich čas.

Hana Šorejsová 11.3.2015 09:54

Lidmilo, též mne to dojalo, podobný příběh zažila moje maminka. Je to psáno citlivě a ze života. Díky !

Zuzana Pivcová 11.3.2015 09:50

Hodně to na mě zapůsobilo. I ten dobrovolný odchod moudrého člověka, aby Ti nebránil v zaslouženém mládí.

Růžena Antlová 11.3.2015 09:49

Dokud dýchám doufám ..moudré slova a dojemný článek

Alena Tollarová 11.3.2015 09:48

Byla jsem zvědavá na pokračování příběhu. Je to velmi dojemné. Člověk odkázaný na svět na dohled. Každý to ale má v sobě nastavené jinak. Má sestra měla na dohled celý život zahradu a když dostala elektrický vozík, pořád utíkala do města. Máma se mohla zbláznit. Moc si ho neužila a telefonu se nedočkala. Psal se teprve rok 1987.

Soňa Prachfeldová 11.3.2015 09:30

Taková setkání dají člověku hrozně moc, starý nemocný pán měl v sobě umělce, básníka i statečnost. Děkui moc pěkné !

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková