Svět na dohled (pokračování)

11. 3. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Várošová 12.3.2015 16:58

To neznáte děvčata,že za ochotu na žebrotu. Z naší starší generace,jsou ještě takové,co rádi sousedům vypomohou,ať již z nákupem , s obědy,či s úklidem.No paní Evo,asi Vám bylo toho člověka líto a vidíte,jmísto aby Vám byl věčný, akorát Vás využíval.Někdy na to vše přijde člověk pozdě.

Libuše Křapová 11.3.2015 20:31

Holky, jste dobré ženské. všude se píše jen o těch, kteří nepomáhají, ubližují a tak podobně. Kdo se kdy zaměří na vás, pečovatelky a pomocnice z dobrého srdce? O vás by se mělo psát a vám by se mělo poděkovat. Tak to vezměte aspoň ode mne, že si vás cením.

Eva Mužíková 11.3.2015 19:36

Hani, včera jsem sem pozvala sociálku a vše jim řekla. On nemá příbuzné. Bude se žádat o umístění do DD, když ta žádost do domova s peč. službou zatím nevyšla... Psychiatr mi navrhl, že by mu nechal navýšit příspěvek na péči abych se o něj starala.... ANI NÁHODOU, to bych se nejdřív musela pominout na rozumu...

Hana Rypáčková 11.3.2015 18:52

Pepa už potřebuje celodenní dohled .Stejně už jenom kouká z okna.Tam chybí IQ.Ať se stará někdo z rodiny.Nebo DD. Obdivovala jsem tě, jaku máš trpělivost.To není už sousedská výpomoc, to je otročina.

Eva Mužíková 11.3.2015 17:59

Trochu si zde s dovolením " přihřeji polívčičku". Jsem člověk, který rád pomůže, ale moje ochota už hraničí s blbostí. Sousedovi /70/ jsem mimo dovozu obědů a příspěvku na péči vylítala příspěvek na bydlení.. 2.460,-Kč. Opakovaně jej vždy po obdržení peněz navštěvují nepřizpůsobivé mladé ženštiny.... / v říjnu mu jedna ukradla 45.000,-Kč z povlaku polštáře/ Tak jsem se včera konečně naštvala, hodila jsem mu na stůl nevyplněné dubnové žádosti na příspěvek s tím ať si požádá o vyplnění a hlavně následné vysezení několikahodinové fronty na Úřadu práce, některou z těchto těšitelek... Člověk rád pomůže, ale dělat vola, to už NE.

Vladka Steinová 11.3.2015 17:02

Krásný lidský a velmi dojemný příběh.

Marie Magdalena Klosová 11.3.2015 13:25

Lidmilko,nezklamalas! Ani láskyplně a mile napsaným příběhem,ani svým postojem.Myslím,že pan S. nadále sleduje Tvou životní dráhu z pozice ochránce.Zůstáváš stále jeho "světem na dohled".mm

Hana Rypáčková 11.3.2015 13:22

Myslím, že ani ve městech nebyly za mého dětství lidé k sobě tak nevšímaví. Maminka také stařečkům z vnitřního domu pomáhala.

Marie Novotná 11.3.2015 12:55

Tohle mi připomělo moje mládí.Chodila jsem nakupovat starší obézní ,,prima"babičce-sousedce.Později se maminka starala o pána ze sousedství,který měl jen staré sourozence a bydleli daleko.Zařídila mu obědy,které mu nosila,ale později jí začal obviňovat,že mu sebrala peníze.Mockrát to obrečela,Později se peníze našly v klobouku pod podšívkou ve skříni.Byl chudák nemocný a ke konci i zlý.Bylo by to na dlouhé povídání.

Alena Vávrová 11.3.2015 11:44

Velmi silný příběh dvou zdánlivě náhodně se potkajících silných lidí, nutící k zamyšlení. Věřím na to , že kohokoliv v životě potkáme, je dáno již předem. Děkuji.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková