Co říkám na lásku

Konec dobrý,všechno dobré.

Myslím, že na pocitové vnímání je zde odborníků dostatek. Čtenáři, kteří ho nemají, do této rubriky nejen nepřispívají, ale ani si zde nečtou, nezajímá je. Fotografie krásné jarní květiny získá na hodnotě když je ostrá, na snímku na správném místě, barevně vyvážená, bez rušivých prvků atd. To, že tu květinu člověk najde a dokáže se z ní radovat je první a nejdůležitější krok. Touha svůj vlastní prožitek ostatním co nejlepším způsobem zprostředkovat je otázkou určitého dalšího vývoje. Kdo vytrvá, dojde k tomu sám. Není třeba tlačit na pilu. Krásných květin poezie je tu dost.

Pane Jiří, víc se mi líbíte se svým šamanským bubnem a duchem, než s tímto též pro mě nepochopitelným rozborem /proč a nač ?) :-)

No, nebyly tu žádné příspěvky, na které bylo třeba reagovat odborně teoretickým rozborem verše, kterému stejně skoro nikdo nerozumí a nic si z něj nevezme, naopak ho to vyvede z kontextu. Určitě už teď, jak je z Tvého znatelně omluvného příspěvku cítit, dobře víš, žes přestřelil. Takže se "básnířky" včetně mě budou napříště těšit raději na Tvůj pocit, než na analýzu možnosti recitace. Vezmi to tak.

Paní Marie. Vítám v této rubrice každou báseň. A zvláště u Vás by mne mrzelo, když bych Vás snad od psaní odrazoval. Moc hezky to vyjádřila paní Tollarová, že každý řádek napsaný srdcem, má svůj význam. A také Vy, když říkáte, že nejde o nějaká umělecká díla. (a to bez ohledu na věk). Nepřikládejte prosím takový význam troše teoretizování o Vašem textu. Jedná se spíše o reakci na některé komentáře k básni. Vy si z toho vyberte jen to, co Vás může obohatit a posunout. Co se týká toho, co jsem napsal já, jsem více teoretik, ale tak jak mojí tvorbu vnímáte Vy, to by mě zajímalo. Budu opravdu potěšen, když se tu objeví další Vaše báseň. A jestliže je podmínkou to, že se k ní nebudu vyjadřovat, souhlasím. Ale přečtu si ji rád.

Poslední dobou si tu připadám jako ve škole.Ale proto tu snad nikdo z nás nechodí.Paní Marie pište dál,je pěkné,když člověk umí vyjádřit své cítění.Učila jsem literaturu na střední škole a VŽDY jsem chtěla,aby poezie na studenty hlavně něčím zapůsobila,a ne aby ji uměli rozpitvat.Usmějte se,začíná nový den.mm

Maruško počkej pár dní, až se Ti zklidní tep a piš dál! Mě by taky nejdřív naštvalo, že mi někdo něco vytýká, ale ber to v klidu jako radu a poučení. Vždyť každý řádek napsaný srdcem má svůj význam.

Vážený pane Libánský.V našem seniorském věku nejde o žádná umělecká díla.Každý se snaží dle svých možností,psát pro své potěšení.Ale po Vaší kritice kde hodnotíte každý pes jiná ves a dokonce každý rým zvlášť,jste mě odradil od jakéhokoliv psaní .Tomu Vašemu AABBCC já vůbec nerozumím,Četla jsem včera i Vaše verše,ale nebudu netaktní a nebudu kritizovat.

Paní Marie, hezky jste nám připomněla naše lásky. Máme ty vzpomínky v paměti uložené jako oblázky na cestičce..

Ano jistě paní Hano. Rým je nejčastější forma básnického tvaru, ale zdaleka ne jediná. Nemusí se to rýmovat. Báseň lze tvořit rovněž sylabicky, počtem slabik ve verši. Nebo tónicky, tedy pomocí přízvukú slabik. Nebo časoměrně, kdy se pracuje se slabikami dlouhými a krátkými. Největším uměním je absolutně volný verš, jelikož si tvoří vlastní pravidla na bázi jednak významové, ale především prostředky zvukovými (eufonie, zvukosled, paranomázie, zvukomalba). Ale pak se musí své vlastní struktury striktně přidržovat, proto je nejtěžší. Pokud nemá text žádnou z těchto forem, jedná se o poetickou prózu. Poezie to je, ale ne báseň. To, že paní Marie napsala báseň, to je nepopiratelné.