Otázka zní: „ Má či nemá manželský (i nemanželský) pár společně nakupovat v hypermarketu? Hrozí hádka? Z čistě sociologického hlediska je dobré vzít v úvahu charakteristické znaky obecně platné, kterým se asi nevyhneme.
Logika mužského zákazníka
Napíši si doma na papírek, co chci koupit. Když už market uvnitř jakž takž znám, píši to zásadně v pořadí, v jakém jsou regály řazeny za sebou ve směru nejkratšího průchodu. Pokud mi seznam předá partnerka, ještě doma si ho v tomto smyslu přepíši. S jasným cílem - rychle nakoupit a vypadnout. Tento chytrý papírek si zhotovím pokud možno těsně před odjezdem. Je totiž velmi pravděpodobné, že ho zapomenu doma, v marketu ho nebudu moci najít, nebo i brýle. Většinu věcí si však budu ještě pamatovat. Dokud to mám v mysli srovnané, díky tomu papírku. Pokud market uvnitř neznám, nebo zrovna došlo ke změně, nastane velký problém. Logika věci mě totiž podvědomě nutí hledat zboží podobného druhu u sebe. Takže - když v tak velké haluzně mám najít kostičku droždí, zamyslím se nejprve nad tím, k čemu se v kuchyni používá, a dojdu k názoru, že by mělo být buď u vajec anebo u mouky. A to je právě zásadní omyl, neboť logika prodávajícího je právě opačná.
Logika obchodních řetězců
Čím déle se zákazník zdrží hledáním zboží, tím více projde regálů a pravděpodobně koupí ještě jiné zboží, které původně nechtěl.
Proto je třeba zásadně neřadit zboží do regálů podle logiky spotřebitele. Ale naopak, na místa nejméně pravděpodobná a ještě lépe - rozdělit je na více míst. V Globusu jsem dokonce u sýrů objevil polovinu z nich na úplně druhém konci haly. Co na tom, když zákazník najde jogurt u pantoflí a cédéček? Třeba si vzpomene, že zrovna pantofle má už doma prošoupané... Musím uznat, že právě toto často vyhovuje i ženskému zákazníkovi.
Ze stejného důvodu je nejlepší umístění zboží v přiměřených intervalech měnit, aby si zákazník průchod marketem svévolně nezkracoval!!!
Logika ženského zákazníka
Většinou žádné taháky, (alespoň to téměř není k vidění). Prostě jdu, prohlédnu podrobně nabídku zboží, porovnám ceny a rozhodnu se. Nespěchám, porozhlédnu se i okolo. Není támhleto výhodnější?
Dokonce to, co vidím, mě často inspiruje i ke změně plánovaného jídelníčku na víkend. Je třeba být operativní. A ty pantofle se budou hodit taky. Ještě mrknu na tu pěknou čepici vedle olejů. Peťkovi by slušela k té nové bundičce...
Baví mě to, vždyť se mnou ten můj starej nemusel chodit dovnitř, mohl počkat před Kauflandem a dát si tam zatím ve stánku dvě kafe na stojáka. Sakra, to by vlastně nešlo. Zase by se mu cestou domů chtělo čůrat. Ale je tam ten krásný houpací kůň na mince – i pro velké děti. Tak proč by se zatím párkrát nezhoupnul? Však on by to nějak přežil... „No jó, no jó. Už končím, jen ještě mrknu támhle na ten regál se zbožím V AKCI."
To musíte, pánové, uznat. Zlevněné zboží „v akci" je třeba prohlédnout. Ostatně to děláme také. Vzpomínám, jak jsem potkal na ulici kamaráda s velkým papírovým pytlíkem, plným ptačího zobu. Povídám mu: „A ty máš nějakého ptáka?". On na to: „Nemám, ale bylo to v akci. Tohle všechno za 10 Kč. No, nekup to!
Jak asi tušíte, jdou mi supermarkety a zvláště hypermarkety pořádně na nervy. Přesto tam pro větší nákup potravin zajíždím. Jedna výhoda je nesporná - vždy je kde zaparkovat a s nákupem to není k autu daleko.
Což mi připomnělo příhodu z českobudějovického sídliště Máj. Strážníci tam před panelákem zadrželi chlapíka s drátěným vozíkem. Hájil se: „V Albertu je napsáno, že si můžeme nákup dovézt až k autu. A já parkuju tady, kde bydlím." Nevím, jak to s ním vyřešili, ale úmysl krádeže by mu asi těžko dokazovali. Šikovný advokát by ho z toho vysekal. No, ne? Třeba takový JUDr. Sokol už obhájil jiné kategorie chytráků. (Představte si teď smajlík - on by to byl nejspíš jen přečin).
Upřímně řečeno, pánové, kromě snad železářského zboží a stavebnin (třeba v Baumaxu, OBI a dalších) je nakupování v marketech doménou žen. Nepleťme se jim do toho, pokud na tom netrvají. A když už nás vyšlou nakoupit, věnujme tomu tu chvilku navíc a nechme si vysvětlit, kde co najdeme. Vyplatí se to. Jsou v tom úžasné.
Epilog: Najde mi kvasnice ženská intuice? Vzdávám své ambicePoznámka pod čarou
K této amatérské sociologické studii mne, milé dámy, inspirovaly Vaše komentáře v diskuzním sloupku k mému předchozímu článku „Cherchez la femme". Jsem zvědav na Vaše názory k těmto úvahám nepraktického muže. A co Vy, pánové? Nemáte žádné připomínky k oběma mým článkům? (Ale jen shovívavé, prosím).
