Blázen neškodný

Měla jsem pejska,kříženého maltézáčka.Jeho máma se zaběhla se sousedovým pejskem,rasu nevím.Milovala jsem ho nejen já ,ale celá naše rodina.Bylo to jako moje třetí dítě.Chovala jsem ho,povídala si sním a myslím,že Endy,tak se jmenoval,rozuměl.On nám ale před dvěma roky odešel do psího nebíčka a já i teď kdy píšu tento vzkaz ,pro slzy nevidím.Moc mi chybí.V ulici máme hodně pejsků,Štěkají na kolemjdoucí.A já na to .Ahoj no to jsem já,snad bys na mně neštěkal.Řekla jsem jim to několikrát,znají můj hlas ,tak teď když jdu,tak slyším jen baf,beru to jako pozdrav a když mám čas,tak se i zastavím a povídám mu.Manžel se směje a kroutí hlavou,že toto ještě neviděl,aby si někdo povídal s pejsky.A to si myslím,že jsem docela normální ženská .Tak že jsem jako Vy.Já už i uvažovala,že bychom si pořídili nového psa,ale už máme své roky a kdybychom odešli,tak zvíře teskní jako člověk.Což jsem viděla ve filmu Hačiko.Na Facebooku chodím do skupiny Máme rádi psy a pročítám mnohdy kruté osudy pejsků díky hyenysmu některých majitelů.Tak že buďme rády,že jsme takové jaké jsme.

Bylo to to na tebe ,Hanko, ale koukni do vzkazů,domluvíme se mimo chat.Přijmi mé přátelství, na Zoju mám kontakt už dávno.

Aha, tak to na mne asi nebylo. Je tu moc Hanek

Tak jak se domluvíme.?Chcete?

Tak jak se domluvíme.?Chcete?

Ano, jsme my tři v takovém trojúhelníku.

Zojo a Hanko kde chcete udělat babinec. Vy bydlíte někde okolo Strakonic?

Zojo a Hanko -jsem pro.Babinec můžu. A od 13. 4. -16.4.jsme v Soběšicích...Jste na chaloupce?

Milá paní Hanko, Vy skvěle "vládnete" slovem a vtipem.nenechejte si nikým do toho mluvit.Co se týče bláznovství,ve svém okolí určitě vedu.A to nemám pejska,ke kterému bych promlouvala.Snažím se aspoň jen nepatrně otvírat ústa.Ale je mě bohužel slyšet.Zdravím z Ostravy.Ale kam?

Nemáme doma žádná domácí zvířata, ale často dáme řeč s mazlíčky našich přátel. Když zemřel manžel, zůstala jsem v našem bytě sama. Jednu zimu jsem si moc dobře rozuměla s mouchou, kterou jsem vzala na milost a nevyhnala ji do mrazu. Co nemusím, nezabíjím, ale propouštím. Nikdy bych nevěřila, že je možné mít vztah s hmyzem. Většinou jsem o ní nevěděla, ale jakmile jsem večer usedla k počítači, okamžitě mi přiletěla dělat společnost. Reagovala na varování, ať mi neleze po tom, co zrovna čtu. Bylo zajímavé vidět, jak se potom drží na okraji monitoru. Když ji pak nějaká návštěva zabila, docela mi naše společné večery chyběly. Někdy si popovídám sama se sebou, i když už nejsem sama. Většinou si neodporuji, občas se i pochválím. Moc hezky jste mi připomněla moje "bláznovství". Na světě jsou nebezpečnější blázni, nemyslíte? Přeji vám i vašemu pejskovi krásné společné chvíle.