Tento víkend se opravdu vyčasil, a proto jsem v sobotním dopoledni vytáhla kolo, na hlavu helmu, kraťasy a vyrazila přes nejbližší sousední městys. Libé vůně se táhly z pootevřených oken, hospodyňky se činily. Na zahrádkách se pracovalo, kolem baráčků se vylepšovalo. Napadlo mě, jaké volno, když zase majitelé domků pracují, ale tak to u domkařů chodí.
Podél železnice jsem se vydala na dost silné stoupání, chvílemi jsem kolo tlačila, ještě jsem měla málo rozjezdů, tak raději pozvolna. Dýchala na mě vzbuzená příroda ze všech stran. Pod nohama ještě trávu rosou zvlhlou, nad hlavou cvrlikali ptáčci, sluníčko se opíralo do vrbiček, břízek a různých náletů a já jsem se cítila jak v ráji.
Přijela jsem do další vesničky, která je pěkná, ale to,co patřilo statkům a zemědělství, z toho zbyly ruiny a semeniště různých skládek. Také tam je hezký zámeček (tedy býval hezký), než se s ním začalo kšeftovat, nyní je majitelem údajně Arab, nasadil do areálu hlídací agenturu, 2 psy a pusto prázdno. Neměla jsem šanci se k objektu přiblížit, škoda. O osudu zámečku i ostatních neduhů jsem se dozvěděla, když jsem minula na kraji vsi 3 důchodce a dala jsem se s nimi do řeči. Lidi opravdu zajímá stav zdravotnictví, bezpečnost, kulturnost prostředí a podobně. Škoda, že tohle poslouchají ti zvolení jen před zvolením a pak už o tom nevědí, probudí se až v dalším předvolebním klání.
Náš malý spolek opustil toto zbytečné téma, usoudil, že je spousta nádherných věcí, a pokud má člověk zdraví a pracovité ruce, tráví čas smysluplně a ne debatou, kterou se nic nezmění. Rozloučila jsem se a pokračovala v krasojízdě přes další vísku a pak namířila domů, alespoň tu bramboračku dovařit.
Odpoledne nádherné, zasadili jsme konečně brambory, udělali k večeru oheň, vytáhli špekáčky, pivo a vínko, přidružili se sousedi a bylo nám fajn. Zato dnes jsem se vzbudila jak ten polámaný mraveneček, ještě, že nás čeká odpolední taneček, tak tam určitě srovnám tělo v rytmu hudby.
Pokračování: Vrátili jsme se z tanečku, bylo to skvostné, polámaný mraveneček pookřál a dopisuje tento prostinký děj obyčejného, leč překrásného víkendu.
Z toho plyne, že člověk ve společnosti druhých pookřeje a zase je mu dobře. Totéž přeji i Vám, přátelé na i60!
