Pro psa jsou nejlepší lidé dva

Milá Hanko, na každého z nás neduhy útočí, potvory. Ale je dobré, že se jim vždy i když někdy jen tak tak, postavíme na odpor. Máte pravdu pro psa jsou opravdu nejlepší dva lidé. Dědečka, kterého hledáte, znám, ale nedám. Ale co takhle najít si kamarádku mezi kamarádkami a třeba se o toho pejska starat společně. Nenašla by se? Můžu říct, že já, co máme toho našeho psíka chodím každé ráno minimálně na hodinovou procházku, bez pejska bych nešla ani náhodou. Zavrtala bych se do peřin anebo si pustila TV Paprika.

K mým 50.naroz. dostaly rodiny dětí nápad: Jedna mne poslala na týden do Švýcarska a druhá darovala štěně - fenku stř.špice. Se Sabinkou jsem prožila skoro 15 let, její odchod jsem oplakala a další lítost se vrátila po přestěhování do Domu s peč.službou = pes zakázán. Ale vše je vyřešeno: Funguji občas jako "psí MŠ"- fenka patří naší pečovatelce. Mám ji přes den - pro radost, ale bez dalších starostí. Procházky s ní + moje jízdní trojkolka mi skýtají dostatek pohybu - artróza z kolen mne - bez lékaře, "zřejmě zoufalstvím" opustila - Terinko, díky!

Hano jste naladěná na stejnou vlnu humoru jako já protože si myslím ,že s ním se žije o hodně lépe i když často něco bolí.

Hani,příjemné čtení.Pobavila jsem se.Dokážeš si dělat legraci sama ze sebe.A to je zcela jistě umění!!!Díky.

Zuzko, je zajímavé , že trefili na obrázku pejska. Mám opravdu jorkšírka. To je jasné, že píši s nadsázkou a svému tělu se nemíním poddávat i když tak dobré to není. Jdu na tři operace postupně s nohama. Kyčel, koleno, kyčel. Doufám ,že to zvládnu a budu zase někdy chodit bez bolestí. Zdraví Hana

Ale, Hanko, na fotce v profilu vypadáte jako holka, takže, jak předpokládám, jde jen o Vám vlastní druh humoru. A pokud vím, tak jste se chystala na nějakou operaci. Je to v pořádku? Zdraví Zuzana