Je pondělní odpoledne 4.5.2015, slunce krásně svítí, teploměr ukazuje přes 20 stupňů Celsia a já dávám povel k jarnímu výletu na nedalekou Erbenovu vyhlídku. Je to s podivem, ale v Ústí nad Labem je několik kopců, na kterých jsou postaveny rozhledny. Vybavili jsme se nezbytným foťákem, pitím pro nás i pejsky a vyrazili. Nejdříve autem, pěšky bychom to šli možná ještě dneska, dojeli jsme na určené místo pro parkování a vyrazili.
Naše rodina je pověstná tím, že zakufrujeme i na místech, která známe. Takže po telefonické radě kamarádky, která bydlí nedaleko, jsme vyrazili na cestu. Bylo nám řečeno, že půjdeme po louce a vyhlídka bude před námi. Zahnuli jsme tedy na nejbližší louku pod kopcem, kam bych já rozhlednu postavila. Vyšli jsme asi do půlky, když se můj muž otočil a se slovy ''není to támhle naproti náhodou Erbenka'' ukázal na protilehlý kopec s kamennou stavbou. S povzdechem a spoceným čelem jsme to obrátili a pochodovali tentokrát správným směrem. Po vyšplhání zdánlivě mírného kopce jsme dorazili na louku, kde v dáli opravdu stála ona rozhledna. Po osvěžení lidí i psů jsme pokračovali v cestě.
A teď trochu technických údajů. Kamenná rozhledna, zvaná Erbenova vyhlídka, se nachází nad ústeckou čtvrtí Dobětice. Vyhlídková plošina je ve výšce 8 metrů a je z ní opravdu krásný pohled. Je volně přístupná veřejnosti. Zdatnější turista může vyrazit z centra města po modré a na rozcestí v Doběticích po zelené turistické značce. Její jméno není po našem básníkovi, ale po Alexandru Erbenovi, předsedovi německého Horského spolku, který v r. 1933 rozhlednu vybudoval. Při rekonstrukci v r. 2006 byla zvýšena o jedno patro.
Ústí nad Labem nemá moc dobrou pověst, co se krásy týká, i když mně se líbí a myslím, že je jedno z měst, které má nejvíce městské zeleně. Každý mi ale dá za pravdu, že má jedno z nejkrásnějších okolí v republice. Nejen Krušné hory, Milešovka, Buková hora, ale spousta možná i bezejmenných kopců, které město lemují. Z Erbenky je úchvatný pohled i na Labské údolí. Trochu nám sice výhled do dálky kazil mírný opar, ale i tak jsme byli spokojeni. Hlavně náš Booneček, který miluje výšky, za to Amíček je evidentně nesnáší. Že by trpěl závratěmi? Možná, že jsem někomu dala tip na výlet. Pokud ano, jsem ráda a přeji všem krásné a teplé jaro bez mraků.
