Útěcha

Nastesti v nasi oblasti jsem na zebraka nenarazila, ale sestra pred lety byla v Polsku se zajezdem, vypravela mi kolik jich tam je, bylo ji tak tezko u srdce ze se rozhodla tam uz nikdy nepojede.

Před lety jsem v Olomouci viděla sedět pána na vozíku. Na zemi cedulka - na nový vozík - u ní miska na peníze. Pak přišli dva chlapi, vynesli ho do hospody a peníze propili....Tím jsem nechtěla říct, že někteří jsou na tom opravdu zle a zaslouží náš soucit.

Viděla jsem chlapa na vozíku, který žebral. Opodál byli cigoši, a co mu kdo dal, okamžitě mu sebrali. Zhruba za půl hodiny chlápek vstal z vozíku, složil ho, nastoupil do auta a odjel... stalo se na Sokolské u bývalého vchodu do VZP v Ostravě.

Když uvidím žebráka vedle ktetého leží schoulený pejsek, mám zkažený den.

Neumím se vžít do role žebráka a tak můj příspěvek jen reaguje na zprostředkování autorkou článku. Ze svých zkušeností vím, řekněme v posledních postkomunistických letech nejsou problémem žebráci, ale bezdomovci. Nevím, zda existuje sociální definice žebráka a bezdomovce, ale co vím, že bezdomovci mi dokáží otrávit nejen den. Vidím je při procházkách v Zámecké zahradě, okupují rozsáhlou nemovitost ve středu Teplic, otravují ovzduší pálením odpadků, ale nežebrají. Nejsou nebezpeční, jen JSOU!!

Moc hezky napsané. Na žebráka musí mít člověk náturu, a ta je vystižená v konci článku. A někdo musí mít náturu házet žebrákům drobáky. Líbí se mi projekt Nový prostor.Umožňuje to řešit důstojně pro obě strany.

S bezdomovci a hlavně žebráky mám trochu obdobné zkušenosti. Několikrát jsem dala peníze nevidomé Rumunce před kostelem Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí. Pak jsem viděla, jak ji nastrčily další Rumunky k Hlavnímu nádraží a peníze si od ní braly. Mladá dívka, které jsem něco dala, že ji vyhodili z domu, se mi za rohem s klukem smála, jak jsem nalítla. A další. Je mi všech těch lidí líto. Hlavně za to, jak ztratili schopnost pěkně lidsky žít. Neumím jim pomoci, finanční příspěvek není řešení.

Také ze života, bohužel. Není všechno jen krásné a růžové. Je dobře, že jsme schopni vidět i odvrácenou stranu, ale špatně, když jenom odvrátíme hlavu.

Michaelo, asi tak nějak to mezi bezdomovci chodí. Nemoci, smutek, vztek...jak smutné a beznadějné. Autenticky napsané..

Hezky vypozorované a napsané.Měli jsme tu jednoho se psem,pískálka u kostela.Často se lidi zastavili a krmili psa..Vyhláškou se ho město zbavilo.Na Podskalí jim žít taky nedovolí,ale po řece z města měli jakési příbytky...Parta mlaďasů.