Po téměř šesti desítkách let opustil Panteon historické budovy Národního muzea v Praze (NM) mozek "otce vlasti" Františka Palackého. Kvůli rekonstrukci objektu byl na čas přemístěn do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v ulici nesoucí jméno tohoto nejznámějšího českého historika a vůdčí postavy českého politického života 19. století, kde má muzeum stálou expozici. Palacký tam několik let žil a 26. května 1876 i zemřel.
Jaký bude další osud této relikvie, je zatím otázkou. "Mohla by spočinout s tělem v rodinné hrobce v Lobkovicích u Mělníka, či by se mohla po dokončení rekonstrukce vrátit na symbolické místo do Panteonu. Do rozhodování o tom, jak naložit s mozkem této výrazné osobnosti dějin, bychom rádi zapojili i veřejnost. Na zpravodajském portálu www.muzeum3000.cz chceme rozpoutat diskuzi nejen o osudu Palackého mozku, ale i o významu slavného učence, od jehož úmrtí uplyne napřesrok 140 let," řekl generální ředitel NM Michal Lukeš.
Mozek byl ukryt ve stěně slavnostní síně Panteonu téměř šedesát let. Preparát je ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou z glycerolu a formaldehydu. Černě mořená dřevěná skříňka s ní byla v pohřebním voze pietně převezena do Palackého ulice. Unikátní expozice tu v jednom z bytů ukazuje původní mobiliář včetně ložnice.
Podle antropologa Petra Velemínského by bylo zajímavé propátrat archivy Lékařské fakulty či Antropologického ústavu, zda se nedochovaly dobové záznamy o chemicko-fyziologickém zkoumání tohoto preparátu.
František Palacký (1798-1876) patří dodnes mezi nejznámější české historiky. Jeho rozsáhlé Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě představují jednu z nejvýznamnějších českých historických prací. Významnou roli sehrál i v začátcích Národního muzea. Velký význam mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831).
Jeho pohřbu se zúčastnily desetitisíce lidí, stal se akcí celonárodního významu. Balzamované tělo bylo předtím vystaveno ve Staroměstské radnici. O uchování jeho mozku rozhodla kulturní a politická elita. Uchovat tu část Palackého těla, ve které de facto "vznikla" myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého se současností a budoucností celého národa. Do Panteonu historické budovy byl mozek uložen v roce 1958.
