Fotografie disidenta Ivana Kyncla (1953-2004) představí od pátku v památníku na Vítkově Národní muzeum v Praze. Obsahuje téměř 200 unikátních snímků z jeho pozůstalosti, která je uložena v archivu Výzkumného ústavu pro Východní Evropu na Univerzitě v Brémách. Instalována byla už v Německu a v Brně. Výstava s podtitulem Rebel s kamerou bude přístupna do 20. července.
Expozice připomíná dílo a osobnost významného pražského fotografa a disidenta, syna známého rozhlasového zpravodaje, politického komentátora a po roce 1968 oponenta normalizačního režimu Karla Kyncla.
"Výstava představuje výběr originálních fotografií, které jsou dokladem společenského dění v Československu ve druhé polovině 20. století. Tento úspěšný zahraniční projekt tematicky rozšíří expozice a výstavy v Národním památníku na Vítkově, kde představujeme významné události a osobnosti evropských dějin minulého století," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Ivan Kyncl na svých snímcích přibližoval pravdivé příběhy lidí a zachycoval skutečnou atmosféru doby, čímž provokoval komunistický režim. Vystaveny jsou i snímky pořízené během jeho života v exilu.
Komunističtí funkcionáři se po roce 1968 v Československu snažili kontrolovat vnímání i vizuální zachycování životů občanů. I přes veškerou snahu se jim však nepodařilo všechnu obrazovou produkci uhlídat. Neoficiálně tak vznikala tvorba, která kolovala v opozičních uměleckých kruzích. A právě Ivan Kyncl, který stejně jako jeho otec podepsal Chartu 77, patřil k obrazovým kronikářům doby. Jeho snímky byly výrazem aktivního odporu proti socialistickému režimu.
Dokumentovaly pronásledování českých disidentů Husákovým režimem a ukazovaly všední dny okrajových skupin v Československu. Fotograf se zaměřoval například na otřesný obraz života starých lidí v domovech důchodců i na romské děti, které představoval s určitou sympatií jako mladé sebevědomé lidi osvojující si svůj městský prostor. Jeho oblíbeným motivem byly prvomájové průvody, v nichž lidé měli projevit svou loajalitu k tehdejšímu režimu, k vůdcům strany a státu.
Kyncl své snímky publikoval na Západě, například v britských The Sunday Times a v západoněmeckém deníku Stern. V roce 1980 odešel do exilu a v Londýně se věnoval fotografování divadelních scén a představení. I v tomto oboru však prolomil bariéry; místo tradičních záběrů na jednotlivé herce nebo skupiny zachycoval celkové akce v rozhodujících okamžicích. Proto se často při kostýmních zkouškách pohyboval přímo na jevišti.
Výstava je rozdělena do několika tematických celků: Prvomájový průvod (1980), Občanská právní iniciativa Charta 77 (1977-1980), Život na okraji "normalizované společnosti" (70. léta 20. století), Ivan Kyncl v exilu - reportáž z Číny (1982/83) a divadelní fotografie (1984-2004).
