Psal se červen roku 2002. Já byla čerstvě rozvedená a přemýšlela, jak nejlépe strávím dovolenou. V práci za mnou přišla kolegyně, že prý jezdí již několik let na loď do Chorvatska a mají dvě místa volná. Jestli nevím o někom, kdo by měl zájem. Domluvila jsem se s mým dobrým kolegou, který na tom byl podobně jako já, a přihlásili se. To bylo úterý, jelo se v pátek, autobusem. Kolegyně nám dala instrukce, my si sjednali cestovní pojištění a zabalili. To bylo raz, dva.
V pátek ve 14:00 jsme odjížděli směr Chorvatsko. Už v autobuse jsem poznala, že to bude zážitek na celý život! Oni pasažéři již takto jezdili několik let, hned, jak skončily válečné konflikty v bývalé Jugoslávii. Rychle jsme s kolegou zapadli. Jedna z organizátorek vždy napekla koláče, buchty, škvarkové placky, karbanátky. Krabice putovaly po autobuse, vše se muselo také pořádně zapíjet. A tak cesta příjemně ubíhala, zpívalo se a dokonce i spalo. Ráno kolem 9. hodiny jsme dorazili do malého přístavního městečka Pirovac, kde jsme se nalodili na loď Silva. Byla krásná!
Loď Silva je nejstarší z 10 lodí tohoto typu (trabakul) na Jaderském pobřeží. Trup lodi je z dubového dřeva, nástavby ze smrkového. Vybavena je dieslovým motorem, ale stále schopná plavby pod plachtami. Původně byla lodí nákladní. První majitel ji pojmenoval po své dceři. V 80. letech ji koupila rodina Vukovičů a přestavěla na loď rekreační. Je 21 metrů dlouhá, 6,5 metru široká, nejvyšší stěžeň má 17,5 metru. Má 2 paluby a podpalubí s kajutami pro dvě nebo tři osoby. Dále jidelnu, salon, 6 WC, 4 sprchy. Loď má kapacitu 26 pasažérů, kapitán, kuchař, 2 plavčíci.
Strava na lodi byla zajištěna plnou penzí, pití jsme si vezli z Česka a kapitán nám dovolil napěchovat mrazáky pivem, nealko a šampusem. Každý si mohl vzít, na co měl chuť, a u svého jména udělat čárku. Na konci se vše sečetlo a každý zaplatil, co vypil, v korunách.
Posádka nás přivítala přípitkem. Všichni mimo nás se již znali s posádkou, a tak atmosféra byla přímo rodinná. Proběhla organizační schůzka, kapitán měl již připraven plán na každý den. Byly nám přiděleny kajuty, my se šli ubytovat a už se těšili na vyplutí. A tak jsme vypluli vstříc dobrodružstvím.
Ráno v 8:00 byla snídaně, po ní se vyplulo dle plánu, během plavby zastávka na koupání z lodi v zátoce, kterou vybral kapitán. Vždy nádherná, křišťálově čistá voda, pozorování podmořského života, opalování, legrace. Nesmím zapomenout na doplňování tekutin.
13:00 oběd. Polévka, plno zeleniny, ovoce, ryb a jiných mořských potvor, dezert. Výborná středomořská kuchyně. Po obědě odpočinek, koupání a kolem 16:00 vyplutí do cílové stanice, kde jsme trávili pozdní odpoledne, večer a noc. K tomu neodmysliltelně patřila prohlídka městečka, pamětihodností, návštěva obchůdků a taveren.
Musím dále podotknout, že jsem se těchto výprav zúčastnila celkem sedmkrát.
Za tu dobu jsme projeli celé pobřeží severní, střední a jižní Dalmácie. Navštívili ostrov Hvar, přezdívaný "Chorvatská Madeira" s vůní levandule, pevností Španjol, městečka Stari Grad, Jelsu, kde jsem viděla poprvé kvést mimósu, Sučuraj, Vrbosku. Také větrný ostrov Brač a městečko Bol s nejkrásnější pláží Zlatni Rat na Jaderském pobřeží. V noci jsem stála při svitu měsíce a hvězd na její špici. Nádhera! Pak přišla městečka Supetar, Pučišče, Selce, Milnu. Ostrov Korčula nás přivítal svým opevněním s děly, viděla jsem rodný dům Marca Pola a městečka Vela Luka, Račišče.
Kotvili jsme také v Pomeně na ostrově Mljet. Severozápad ostrova je národním parkem se dvěma jezery, Malé a Velké. Navštívili jsme ostrov Zlarin, Mali a Velki Drvenik. Třešničkou na dortu byla návštěva Dubrovníku (krátce před námi zde byl papež Jan Pavel II.), podle toho bylo město vyzdobeno. Mimochodem, loď Silva byla jednou z lodí flotily, která zásobovala Dubrovník v době válečného konfliktu v říjnu 1991 humanitární pomocí. Byla i ostřelována. Abych nezapomněla, byli jsme také v Národním parku Krka s jeho krásnými vodopády, kotvili ve Vodici, Rogoznici, nádherném Trogiru, Biogradu na Moru. Závěr plavby byl v Omiši. Opět nádhera. Stihli jsme ještě před odjezdem raft na řece Cetině, která se zde vlévá do moře. To byl zážitek na celý život.
Zažili jsme bouři na moři, delfíny, kteří nás doprovázeli, nocování na širém moři v zátoce, pečení jehněte na palubě, úžasné koupání v kteroukoliv denní i noční hodinu, spaní na palubě, plavbu pod plachtami. Bylo by to na knihu.
Mám ráda moře, proto jezdím i do jiných států. Nemusím mít mramorovou podlahu v jídelně, prohýbající se stoly s jídlem, davy turistů. Tyto dovolené předčily všechna moje očekávání. Nedám na Chorvatsko dopustit!
Chcete-li se dozvědět více, stačí dát do vyhledávače: loď Silva.
S námořnickým pozdravem "ahoj"!
| Můj tip na dovolenou - velká letní soutěž o pobyt v Česku. Napište do rubriky Moje cestování, kde jste byli, co se vám na dovolené či výletě líbilo, jak jste byli spokojeni se službami – ubytováním, stravováním, průvodci, delegáty cestovních kanceláří. Popište, co bylo na navštíveném místě nejzajímavější, co stojí za to vidět, ale i to, co se vám nelíbilo a co byste nedoporučovali. Článek nadepište Můj tip na dovolenou. Všechny příspěvky budou 30. září slosovány a vítěz vyhraje třídenní pobyt v některém z českých penzionů. Více informací zde. |
