Nejdřív se představím, jmenuji se Lady, jsou mi 4 lidské roky, jinak jsem psí mladice. Narodila jsem se v Chodové Plané, spolu s několika sourozenci, ale nějak už si to nepamatuji.
Pak si pro mě přijel můj nynější páníček a vybral si mě mezi všemi, i jméno mi ponechal, prý mi tak říkali už od narození. Prostě jsem Lady.
Jsem docela ráda, že jsem se dostala do této rodiny, která skýtá 6 členů. Páníček s paničkou mají dva kluky, a ty já mám ze všech nejradši. Hraji s nimi fotbal, i jiné míčové hry, prostě jsem ráda, když s nimi můžu být. Starší Honzík mě někdy vezme na procházku, s mladším Ríšánkem zase blbneme jinak, toho si ráda i olíznu, jemu to nevadí, Honzíka nemůžu, je to velký kluk, brzy mu bude 15 let, je z něho už středoškolák. Mám ho ale moc ráda, je to milý kluk. Ríšánek je takový čertík, zrovna jako já. Nedávno zlobil páníčka, ten ho chtěl potrestat, ale já jsem to nedopustila, prostě jsem páníčka kousla. Jo, zlobil se na mě, ale Ríšánka nikdo trestat nebude, ani on. To si vyprošuji.
Pak tu ještě bydlí babi s dědou, ty mám taky ráda. Babi mi říká, že jsem její kamarádka, no a já to ráda slyším, někdy mně koupí masovou konzervu, nebo dá jiný pamlsek, samozřejmě ví, že mně tím udělá radost. Dědu mám taky ráda, hází mi tajně kostičky, které bych neměla jíst, kdyby to věděl páníček, ten by mu dal. Ale to je celý náš děda, ten už jiný nebude. Já si ale musím dávat pozor, abych mu moc nepomuchlala jeho slepice, to by byl mazec. To mi děda i nadává, a sprostě. Jinak je hodný.
A panička, ta je taky v jednom kole, nemá na nic čas, myslím si, že mě má taky ráda, pouští mě na zahradu, já jí někdy pošlapu kytičky i jiné rostlinky, ale copak já rozeznám kytku nebo zeleninku od plevele? Považte, vždyť jsem jenom pes. Boxerka, už třetí v pořadí v tomto domě, ještě měli dva boxerčí kluky, takže celkem pátá. Když pejsek odejde z rodiny, je to vždy smutné. Proto si lidé pořizují dalšího, aby jim pomohl překonat ten smutek. Mně se to asi podařilo, ale všechno chce svůj čas.
Vedle mého příbytku, za hradbou, jsou dva domečky, a v nich bydlí morčata, v jednom holky, v druhém kluci. Jejich páníčkem je Ríšánek, až mladí pojedou o prázdninách na dovolenou, bude babi s dědou hlídat nejen je, ale i mě. Nebo já je? Já teď opravdu nevím, jak to vlastně je, ale je fakt, že se babi i mně bude po těch klukách stýskat. Ještě, že jsme kamarádky.
No a ještě něco k páníčkovi, je můj a máme se rádi, to je jisté, nesmí ale trestat Ríšánka, jinak se neznám. Jsem ráda, že tu s nimi všemi můžu být. Jsme přece rodina, ne? Tak někdy nashledanou!
Vaše, teda spíše jejich, Lady.
