Být Řekem, půjdu k referendu a jednoznačně projevím názor „ano“.
Slůvko „ano“ znamená, že souhlasím s podmínkami věřitelů, kteří pak budou ochotni dále financovat provoz mého zbankrotovaného řeckého státu.
Podmínky jsou to tvrdé – další snížení výdajů, potažmo snížení platů státních zaměstnanců, ale třeba také penzí. (Dlužno dodat, že řecké důchody jsou téměř o polovinu vyšší než u nás. A to je česká ekonomika proti Řecku v komfortní situaci).
„Ano“ znamená, že Řekové, jejichž životní úroveň se za posledních pět let brutálně snížila o třetinu, si další dva roky nepolepší – spíše pohorší. „Ano“ je velmi nelíbivé, nepopulární a v zásadě znamená churchillovský příměr „krev, pot a slzy“.
Jenže „ano“ je menší zlo a znamená naději, kterou Řekové nutně potřebují.
Slůvko „ne“, které prosazuje nový řecký premiér Alexis Tsipras, věřitele asi dost namíchne a je otázka, zda se Řeckem budou ještě dále zabývat. Trpělivost podle mne zatím prokázali dost velkou. Pokud Řecku neuvolní další finanční pomoc, zkrachovalá země se bude muset vzdát eura a jejich staronová měna drachma, kterou by museli místo eura zavést, se podle odhadů k té evropské ihned propadne skoro o polovinu. Jinými slovy, Řekové přijdou o polovinu majetku. Výsledek si dovedeme představit. Ekonomický chaos, vážné sociální nepokoje a dále raději nedomýšlet...
Alexis Tsipras a jeho krajně levicové hnutí Syriza postavili své vítězství v nedávných řeckých volbách na krásných, ale nesplnitelných slibech: dluhy už platit nebudeme, nenecháme se Evropou odírat a pomůžeme si sami.
Ten muž své voliče obelhal.
Takhle to totiž nefunguje. Dluhy se platit musí, drastické reformy jsou nutné a Řecko nemá šanci bez mezinárodní pomoci ekonomicky přežít. Taková je zkrátka realita. Vše je důsledkem rozhazovačné politiky mnoha a mnoha předchozích, zejména socialistických vlád, které si za štědré sociální dávky kupovaly přízeň voličů.
Kolébka evropské civilizace si žila nad poměry – a samozřejmě na dluh. Zde je třeba férově podotknout: evropské instituce jí ochotně půjčovaly. Nechť Evropská centrální banka zveřejní bankéře, kteří měli z každého úvěru provizi. I oni se podíleli na současném stavu. Není to tedy černobílé.
Alexis Tsipras prohlásil, že pokud v referendu zvítězí „ano“, jeho vláda odstoupí. Já pevně doufám, že to tak dopadne a tento neskutečný (byť možná pro mnohé sympatický) populista zmizí jako odstrašující příklad do učebnic ekonomie.
Nejsem Řekem, nemuselo by mne to extra zajímat. Ale já mám tuto zemi prostě rád a z mnoha důvodů si jí nesmírně vážím. Zatím jsou hlasovací predikce vyrovnané – padesát na padesát.
Pevně doufám, že se Řekové rozhodnou správně a pan Tsipras půjde zpytovat duši do nejbližšího olivového háje.
