Jak jsem se dostal
do Pyšné princezny

Jak jsem se dostal
do Pyšné princezny

23. 7. 2015

Když mi bylo 6 roků, tak mě rodiče, coby hubeňourka, poslali do ozdravovny do Jetřichovic v Českosaském Švýcarsku. A já měl to štěstí, že tam zrovna natáčeli filmaři část známé české pohádky Pyšná princezna, což jsme nevěděli. A jelikož uhlířovy děti nemohly být cvalíci, vybrali si v ozdravovně několik vhodných chudáčků. Byl jsem mezi nimi.

Oblékli nás do roztrhaných šatů, což nám vůbec nevadilo. Odvezli nás drkotavým autobuskem do lesa, kde stála uhlířova chaloupka. A tady, v lůně přírody, jsme se vozili se zbrojnoši na koních, jedli jídlo, teda suché brambory a dřevěnými lžícemi, což nám samozřejmě vyhovovalo. Žádné honem mytí. A tak, jak jsme byli ušmudlaní, otrhaní, vozili nás i k obědu do ozdravovny. Tam jsme měli vyhrazený stolek v koutě, abychom nekazili morálku. Po návratu jsme si hráli s medvíďaty, která hrála ve filmu. Vše bylo v pohodě, jen princezna se medvídků děsně bála. A tak, při jedné naší návštěvě s medvíďaty v její šatně, se vyděsila a hupla na skříňku, co tam byla.

Když jednou za mnou přijeli rodiče, jen jsem jim řekl, že nemám čas, že jdu filmovat. Pro nás v té době nebyl důležitý štáb filmařů, ale medvědi, zbrojnoši, princ a princezna a hezké scénky. Jak bývá při filmování zvykem, většina scén se opakovala, což snad vadilo filmařům, nám se to naopak líbilo. Natáčení v lese skončilo, ještě potom byla ta vesnice u ševce. Ta byla ale jen Potěmkinova, kulisy. Nám se ale líbilo, že když vlezeme do domku, hned jsme zase venku. Na konci filmu ještě ten tanec a kousání velikých koláčů. Potom už jen návrat z ozdravovny a první třída v mšenské škole.

Můj příběh pohádky
Autor: petr stejskal
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Várošová
Moc pěkné povídání. Při této příležitosti jsem si vzpomněla jak natáčel pan Troška na Bouzově pohádku O létajícím ševci a princezně jJasněnce,tak sousedka chodila natáčet jako komparzstka.Ale onemocněla tak jsem šla místo ní.její šaty musely kolem mně omotat třikrát a zadek vycpat polštářky.Mám na to moc pěkné vzpomínky.Stejně Pyšná princezna patří u mnoho filmových fanoušků mezi nejkrásnější české pohádky.
Soňa Prachfeldová
Je velká škoda, že takové krásné budovy jsou upuštěné, za chvíli vandalové poničí a rozkradou co se dá. Ano je v tom velká nostalgie, ale i zároveň takové připomenutí minula, vzpomínky jsou také součástí našeho života.
petr stejskal
pro Soňu. Já měl to štěstí,že jsem se etos tam znova podíval tak trochu nostslgicky zavzpomínal. Jinak už je ta naše ozdravovna zrušená a zavřená. Bohužel. Na dřevěné sochy jsme se taky byli podívat. jen mi to tam připadlo už přeplácané. P.
Hana Rypáčková
Hrát v pohádce nebo kompars ve filmu je pěkný zážitek.Hlavně po delší době...Hezká vzpomínka.
Růžena Antlová
hrát v pohádce která baví děti i důchodce i v dnešní době je pro vás krásná vzpomínka když se každý vánoční čas ukáže na obrazovce Pyšná princezna nikdy si ji nenechám ujít .
Zdenka Jírová
TO muselo být pro vás, děti, báječné, A povedlo se vá to skvěle, vždy=t to byla nejhezčí pohádka století. Já byla jednou přítomna natáčení seriálu Bylo nás pět v u Kouřimi. Natáčel tam režisér Smyczek, Já viděla zkoušení scény těch chlapců na louce, kterou pak podpálil, Pan režisér se vyznačoval andělskou trpělivostí, kterou s těmi mládenci měl. Byl to moc hezký seriál, v komparzu účinkovalo skoro celé městečko a natáčelo se to celé léto. T chlapci na to mají určitě také krásné vzpomínky,
Soňa Prachfeldová
To byl tedy krásný zážitek z dětství. Mám pocit, že v současné době budova nefunguje, Nedávno jsme byli v Doubici -slezli jsme od Tokaje zničeni do Jetřichovic, v domnění, že něco pojede a nejelo, tak jsme zase lezli krpálem nahoru, no ale přežili. Je tam nádherně v Jetřichovicích i v celém okolí.
Květoslava HOUDKOVÁ
Pane Petře - jako "kvalifikovaný hubeňour" jsem byla v Jetřichovické ozdravovně také, ale zřejmě v jiném roce. Ještě pak-po 2 dětech- 50kg (s postelí) - teď bych potřebovala k těm uhlířům = cpali by medvědům a já bych se - pro změnu - zase zhubla.
Eva Balúchová
To jste měl opravdu štěstí a máte krásné zážitky.
Zuzana Pivcová
To je hezké, když někdo může takhle podat živé svědectví o natáčení oblíbené pohádky. Kromě vás dětí je už snad jen paní Vránová.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.