Ilustrační foto: pixabay.com

Flakonové pré

7. 7. 2020

Nedávno jsem měla své „pré“, tedy, abychom si rozuměli: čas jen a jen pro sebe. Znáte to, všichni blízcí se vytratí, šrumec v domě je najednou ten tam, všechno ztichne a zpomalí se, snad i vlastní dýchání. Nechtělo se mi vůbec nic dělat.

glosa Můj příběh

Autor: Jana Mesarčová

Hodnocení:

(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Doušová 11.7.2020 11:33

Hezké voňavé vzpomínání.

Soňa Prachfeldová 8.7.2020 07:49

Ano co vše si člověk vybaví, když se zadívá, nebo zabývá se věcmi, které má doma. Moc hezké , voňavé .

Jana Šenbergerová 7.7.2020 23:02

A tak to má být. Člověk má využít každé chvíle, dokud mu tělo slouží. Ať vám to vaše vydrží dlouho. Je příjemné, když je na co vzpomínat.

Jana Mesarčová 27.8.2015 08:04

Paní Zdeničko, :-D, bylo mi v květnu 53. Partnerovi je o 10 let více. Mám vzor v mé mamince...bylo jí 87, je po dvou rakovinách, nedbá nemoci a stále sportuje...denně chodí plavat, procházky...

Zdenka Jírová 26.8.2015 23:35

Ty flakonky jsou pěkné, také jich pár mám. Ale trochu jste mne vyvedla z míry poznámkou, že se svým partnerem lezete po stromech a sjíždíte dravé vody a jiné sporty. Mohu se zeptat, kolik je Vám let?

VANDA Blaškovič 26.8.2015 15:25

Ahoj Jano, tak Ti musím říci, že jsem se dík Tobě zastyděla a šla do sebe....poprvé v životě jsem vyprala moje parfémy a již se suší...to je vůně! Já je všechny ještě používám. Cítíš? Cítíte?..:)) Udělala jsem si dokonce i částečnou debordelizaci skříní, nemohla jsem totiž najít jedny plavky...bezva, děkuji.

Zuzana Pivcová 26.8.2015 15:05

Je hezké takto spojovat exponáty sbírky se zážitky, případně osobami, protože sběratel k nim má o to vřelejší vztah. Kdysi jsem tu uváděla rozhovor se sběratelkou parfémů, která je členkou Klubu sběratelů kuriozit. Váš příspěvek se mi líbí. Je citový, přitom vzdušný a možná opravdu i voňavý.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jedna zcela obyčejná neděle

V dálce na obzoru, nad četnými sady a červenými střechami předměstských domků, se rýsují mírně rozostřené vlnovky středohorských kopečků. Zvlněný obzor mi připomíná až jakousi nepravidelnou sinusoidu, jejíž rovnici bych si netroufal stanovit.

Jan Zelenka

Co by, kdyby…?

Říkáte si někdy, co by bylo, stalo se, kdybyste něco byli bývali udělali jinak? Já moc ne, vlastně skoro vůbec. Vždy jsem dělala to, co jsem v dané chvíli považovala za nejlepší, co jsem mohla, čeho jsem byla schopna – a dělala jsem to, jak nejlépe jsem to uměla. Tak proč to zpochybňovat?

Věra Ježková