Andulka

Andulka

1. 9. 2015
Můj příběh povídka
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Novotná
Přečetla jsem to jedním dechem.Smutné a nádherně sepsané.I tohle byl a možná i je život.Díky.
Hana Šorejsová
Eleno, tento příběh mi připomíná příběh dvou děvčat v dětském domově, kde moje maminka před důchodem dělala ředitelku a děti nám vodila domů. Její pedagogické vzdělání, avšak špatný kádrový profil po roce 1968, ji dostaly právě do dětského domova. Ale byla tam velmi ráda a děti měla hodně ráda. Byla to zlatá žena. Tento příběh je velmi citlivě napsán. Díky !
Jana Šenbergerová
Elen, píšeš moc hezky, a to nejen příběhy. :-)
VANDA Blaškovič
Eleno, až nyní jsem se dostala k Tvé povídce. Bylo by škoda ji přehlédnout. Děvče, jsi spisovatelka. Píšeš srdcem a za to Ti díky!....:)))
Zdenka Jírová
V mé rodině se stal opačný případ: jako nemanželské dítě služky si miminko vzala od obce moje babička a měla ji v 5 letech vrátit matce. Vesnické ženy si jako dočasné chůvy přivydělávaly, když kojily vlastní dítě , přibíraly si ke kojení i to cizí a dostávaly od obce pár zlatých. Když babička šla vrátit holčičku, zjistila, že její matka je na tom zle a živí se žebrotou. Babička se rozhodla hned - malou Růženku si nechají, i když měli vlastních 5 dětí. Tak jsem dostala svou jedinou "tetu", která nás děti, milovala, protože svoje neměla. Babička nikdy nedělala mezi dětmi rozdíl.
Miluše Hasenohrlová
Elen, krásný příběh.Teď se mi bude dobře usínat, děkuji.
Hana Rypáčková
Dětem , které si někdo osvojil z chudé rodiny se říkalo "Děti duše".Myslím, že se jim nezakazovalo navštěvovat a podporovat rodinu, ale odcizení jistě bylo.Nedovedu si představit postrádat dítě.V chatrči je někdy více štěstí než v domě boháčů.
Elena Valeriánová
Maruško, život je někdy krásný.
Marie Foltýnová
Elen,moc hezký příběh.Znám příběh dvou sester ,které byly odloženy matkou a umístěny do dětského domova.Moje kamarádka,která nemohla mít děti si s manželem zažádala o adopci.Měli na vybranou,jednu z těch sester.Manžel kamarádky ale prohlásil,že je nebudou oddělovat a vzali si do adopce obě sestry.Dnes jsou obě dospělé a mají své rodiny.Jedna je inženýrka.A ta druhá vyučená kuchařka.Kamarádka má dnes pět vnoučat a jsou jedna velká rodina.
Elena Valeriánová
Zuzko, mám sestru, která je z dvojčat. Ano, příběh má reálný základ.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Co vás nejvíce "nabíjí"?

Výlet do jarní přírody

21%

Setkání s přáteli

20%

Kontakt s rodinou

20%

Knihy

19%

Vitamíny

20%