Kouzlo časů minulých:
Se Stalinem po boku

Kouzlo časů minulých:
Se Stalinem po boku

10. 9. 2015

Jo, to byly časy. Pomníky nepohodlné mizely v depozitářích nebo napořád, nové se stavěly a ty postavené třeba odstřelovaly a mnohem později došlo i k jejich natírání na růžovo.

Josefa Visarionoviče jsem znal jen z doslechu. Nejdříve jako velkého vojevůdce, který zachránil Sovětský svaz a část Evropy od nacistické poroby, posléze jako vyznavače "kultu osobnosti", po jeho smrti jako despotu, muže, zodpovědného za smrt milionů lidí a dnes jako to všechno dohromady.

Stál na okraji Letenské pláně nad Čechovým mostem pouhých sedm let a pražští vtípálci celý monument nazvali "Fronta na maso", což bylo koncem padesátých let příznačné. A monument to opavdu byl. V oné době nebyl v Evropě větší pomník a k prvenství jej opravňovala výška 15.5 m, šířka 12 m a délka 22 m. To ovšem bez podstavce, který byl vysoký dvacet metrů. Celý kolos vážil kolem tisíce tun, začali jej stavět v roce 1949 a odhalen byl na 1. máje 1955. Na stavbě a uměleckém zpracování se podílely stovky lidí a vyšla v nákladech na 140 milionů Kčs v tehdejší měně.

Po odhalení Stalinova "kultu osobnosti" nový vůdce KSSS Nikita Chruščov doporučil pomník zbourat, a tak se také stalo v listopadu 1962. Zničit jej a odklidit si vyžádalo značnou námahu, takže třeba Stalinova hlava byla odstřelena na několikrát a ostatní části rovněž.

Sousoší v roce 1960 ještě stálo a vidět bylo z okna koleje. To už se za mnou přistěhovala manželka se synkem, který s oblibou využíval perfektně upravených ploch kolem monumentu k projížďkám na trojkolce, což, jak sami vidíte, byl v té době vrchol techniky. Říkával: "Pojedeme k šoše." A jeli jsme. I několikrát denně.

Dnes na tom samém místě stojí kyvadlo času na sponzorský pohon (kýve se, jen když někdo na čas zaplatí provoz) a je využíváno jako největší a nejluxusnější skate spot u nás, známý už po celém světě pod jménem Stalin. Pro neznalce je skateboard prubířský kámen klučičí dovednosti a odvahy při zdolávání neobvyklých umělých terénů na "kolečkovém prkénku", při jehož sledování nám tuhne krev v žilách, že se vnuk vrátí s rozbitou hlavou nebo zlámanou končetinou.

Čas odvál sousoší, jeho budovatele i obdivovatele kultu osobnosti a zůstal hořký pocit, že stejní lidé, kteří budování monumentu nařídili, se za sedm let otočili na kramfleku a přikázali jej zbořit. Zdaleka si nejsem jist, že tento postup byl správný. Mohl promlouvat o historii dodnes a připomínat lesk a bídu části dvacátého století u nás.

Kouzlo časů minulých Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
petr stejskal
Ale přece to nebylo jediné bombastické stvoření. Ani dneska se tomu blbému kultu osobnosti neubráníme. Asi ani nechceme. Podívejte po kom za drahé peníze přejmenovali pražské letiště. Komu asi vadil původní název. Všechna tato bombastická díla kdekoliv na světě je jen odlesk moci. A je jedno co to je za stavbu.
Květoslava HOUDKOVÁ
"Fronta na maso" mi připomněla dávný vtip. Řeznictví před válkou: Vpravo hovězí, vlevo vepřový a uprostřed telecí maso. Ve válce: Vpravo hovězí kosti, vlevo vepřový kosti, uprostřed telecí kosti. A po válce: Vpravo asparágus, vlevo asparágus a uprostřed - Soutěžíme o titul Kolektiv vzorné práce!
VANDA Blaškovič
Odstřel byl správný, jenže trochu opožděný, toť můj názor.
Zuzana Pivcová
Otřesné bombastické sousoší, poplatné době. I kdyby znázorňovalo něco méně nevkusně "ideového", tak do Prahy a na to krásné místo se nehodilo už jen tím obřím rozměrem. Někdy mám pocit, že naši tehdejší představitelé dělali z vlastní vůle ještě daleko víc, než od nich Velký bratr vyžadoval. Ale Váš článek je jako vždy zajímavý, to každopádně.
Hana Rypáčková
Vaše vzpomínání je moc hezké, ale "Fronta na maso" mi nechybí.
Libor Farský
Doporučuji dokument ČT "Osudové okamžiky - Stalinův pomník (epilog)" zde: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1091682868-osudove-okamziky/401213100081049-stalinuv-pomnik-1962
Zdenka Jírová
Já bych ho ale dnes určitě kdekoli u nás velmi nerada viděla. Pamatuji si ho z raného dětství i si pamatuji,jak jsme v učebnicích škrtali celé stránky se Stalinem a Gottwaldem. Pomníky moc ráda nemám, je jen velmi málo těch, které mají co říci i dalším generacím V Londýně jsem viděla tolik různých soch a sousoší slavných generálů a králů, na královnu Viktorii jsem narážela všude a dnes už je jen málokdo zná a ví, proč tu jsou zvěčněni. A na některou dobu je lépe zapomenout, to bychom si tu také mohli nechat třeba sochu Hitlera? To by asi také nikdo nechtěl.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.