Cohousing. Znáte to slovo?

Má to své výhody i nevýhody. S cizím bych do toho nešla a moje kamarádky mají své bytečky a zahrádky, já nakonec též. To spíš jednou snad ano, snad ne, pečovatelák, jak píše Květa. Má bezesporu své klady.

Jen dodávám, že chov domácích mazlíčků je v mnoha Domech s pečov.službou povolen - je potřeba si takový zvolit. V našem ten zákaz je, ale mám náhradu: Kdykoliv mohu fungovat jako "psí MŠ" (fenka Terinka) - mám ji pro potěšení a bez dalších starostí !! - obě jsme spokojeny.

Miluško, Ty jsi uhodila hřebík na hlavičku. A máš velké štěstí, že máš takovou kamarádku.

Takové bydlení s mojí kamarádkou si dovedu představit.Jsme jako sestry.Než bych byla na obtíž dětem, šla bych touto cestou.

Podle mého názoru bydlení více lidí ve společném bytě kde je jen jedna koupelna, WC a kuchyň vždy přináší problémy.Dobrým řešením jsou Domy s pečovatelskou péčí kde obyvatelé mají svoje soukromí ale i se mohou scházet.Dalším problémem ale je, že si obyvatelé nemohou sebou vzít své domácí mazlíčky, na které jsou citově vázaní.Cohousing je dobrý nápad ale vše má svoje negativa.Já osobněˇdávám ve stáří přednost dožít ve svém bytě či domečku a zajištění služeb jako je dovoz jídla, doprovod k lékaři či další péči podle potřeb seniora.Ale vždy se to odvíjí od zdravotního stavu seniora, dostupnosti služeb v místě bydliště a dalších faktorů.

V Domě s pečov. službou bydlím - preventivně - od r. 2010. Mám svou garzonku s kuchyň.linkou, dost velkou předsíň (vešel se šatník,prádelník), přísluš. a přes chodbu ještě odklád. místnost. Žije zde do 25 osob - ale asi jako všude, i zde jsou drbny, kterým je lépe se vyhnout. Dokud to jde, snažím se žít aktivně, pak se ráda uchýlím do klidu svého soukromí. Toho soukromí si velmi vážím!! - je moje = poslední a proto si nikým nenechám narušovat . Ve městě žijí též moje děti - 4 vnoučata. Jsme tedy již 3 generace, respektujeme své životy, nevznikají tak zbytečné třenice - všem to vyhovuje a jsme spokojeni.

Pokud se mohu sama obsloužit, mám ráda soukromí. Bydlela jsem s manželem 30 let s jeho rodiči. Nehádali jsme se, ale jsem teď ráda, že jsem sama a sama si řídím denní program. Návrh je z praktického důvodu dobrý, ale jinak si nejsem jistá. Mám několik kamarádek ve svém věku, denně si voláme, podle možností se scházíme, slavíme své svátky i narozeniny společně, ale dohromady bych bydlet s nimi / ani ony se mnou / nechtěla.

Také u nás máme dům s pečovatelskou službou, kde jsou jednotlivé garsonky, jejichž součástí je kuchyňská linka a sociální zařízení. Kdo nechce vařit, může si brát obědy ze školní jídelny. Zatím jsme dva. Samota mi nevadí, ale s kamarádkou by to mohlo být také fajn.

Kohouting, to znám. Cohousing zatím ne.

Navštívila jsem s kamarádkou příbuznou v Domě s pečovatelskou službou.Měla svůj pokoj spojený s kuchyňkou,něco jako garsonku.Krásnou koupelnu a chodbičku s vestavěnými skříněmi.To by se mi líbilo,kdybych jednou měla volit mezi bydlení s dětmi,nebo v takovémto zařízení.S dětmi v žádném případě.Máme hodné děti,ale my máme svůj styl života a klid.Líbilo by se mi tam to soukromí a kdybych si chtěla popovídat,tak není problém zajít do společenské místnosti.Myslím si,že bych tam zavítala často.Nemám ráda samotu.