Když jsem se připravovala na jednání o geriatrii na ministerstvu zdravotnictví, říkala jsem si, že je v podstatě vše jasné, argumenty obecné i vědecké, pádné a zřetelné. Předem domluvené jednání bude nepochybně jednoduché a pravděpodobný omyl, že byla geriatrie vyřazena ze seznamu základních oborů, se snadno vysvětlí a napraví.
Populace stárne, nejrychleji v nejvyšších decenniích a brzy tu budeme mít půl milionu lidí starších 80 let, a ti přece už specializovanou geriatrickou péči častěji potřebují, budou potřebovat… budeme potřebovat. Každý třetí hospitalizovaný a každý druhý operovaný pacient nad 80 let věku za hospitalizace má delirium, závažnou komplikaci vyžadující geriatricky poučený přístup. Každým rokem vznikne demence u 30 tisíc lidí a 70 tisíc lidí s demencí je hospitalizováno, na „klasických“ odděleních nemocnic se těmto lidem dobře opravdu nedaří. Rehabilitace stále početnějších zlomenin krčku stehenní kosti a jiných poranění ve vyšším věku je zcela jiná než rehabilitace mladších lidí.
Proč potřebujeme geriatrii
Specifickým geriatrickým problémem je křehkost a multimorbidita (mnoho onemocnění najednou, která postihují různé systémy zdaleka nepatřící jen do oblasti interních onemocnění). Geriatrické komplexní funkční hodnocení stále více využívají onkologové v rozhodování ohledně léčby. V zahraničí je východiskem pro účelnější nastavení systému sociálních služeb a jejich financování. Existuje dostatek vědeckých dat, že funkční hodnocení geriatrického pacienta zlepšuje jeho prognózu. Ne každý starší člověk geriatrii potřebuje, zdatní senioři profitují z orgánově specializované medicíny, ale křehký člověk nad 80 let geriatrii potřebuje. Navíc se také všeobecně ví, že dostupnost geriatrie je důležitá i pro moudřejší využití zdrojů ve zdravotnictví, i proto ji země podporují…
U nás máme geriatrii jako základní obor již od 80. let, vznikla jako reakce na neuspokojivou situaci starších pacientů na „internách druhého typu“ a postupně se rozvíjela. Geriatrická atestace je určena pro zájemce o kvalifikaci zejména z řad mladších lékařů. V posledních letech máme i medicínu dlouhodobé péče jako certifikovaný kurz pro starší zkušené lékaře kvalifikované v jiných oborech, kteří si chtějí ze zájmu doplnit potřebné znalosti o funkčním hodnocení, kompenzaci smyslových poruch, rehabilitace po ortopedických operacích a mozkových příhodách, demenci, křehkosti a dalších specifických problémech dlouhodobé péče, kde jsou nejčastějšími pacienty právě lidé vyššího věku.
Geriatrii jako základní obor jednoznačně podpořila odborná společnost všeobecných lékařů. V oblasti demence spolupracujeme s psychiatry a neurology, každý z oborů do této péče přináší své specifické poznatky, takže se také vzájemně respektujeme.
Nepochopitelné stanovisko
Zdánlivě bylo tedy vše jasné a řeklo by se v pohodě a překvapení jsme neočekávali. To se ale dostavilo již ve vrátnici, když nám sekretariát příslušného pana náměstka sdělil, že o schůzce neví. Protože však byla schůzka (prokazatelně) sjednána a potvrzena, následovala omluva s tím, že pan náměstek dorazí, pokud počkáme. Půl hodiny při pětičlenné delegaci dvou přednostů klinik a tří primářů je kumulativní čekání 2,5 hodiny dosti kvalifikovaného času, kolegové navíc dorazili z Brna, Hradce Králové a Pardubic. Činnost pro odbornou společnost je ale činností dobrovolnickou, konanou ve volném čase, náhradním volnu a dovolené…
Pan náměstek se po příchodu také omluvil a jednání bylo velmi vstřícné, souhlasil s většinou argumentů pro zachování geriatrie jako základního oboru, podpořil názor, aby geriatrie, obor potřebný s ohledem na demografické změny, byl zachován jako obor základní. Přijal argument, že posunutím geriatrie pouze mezi certifikované kurzy by se vzdělávání mladších lékařů v oboru neúnosně prodloužilo. Po dosažení plné kvalifikace v jiném oboru by si již „učednická léta“ dále neprodlužovali. V tom jsme se naprosto shodli.
Přizvaný ředitel příslušného odboru nám však v závěru jednání sdělil, že geriatrie základním oborem nebude. Nepochybně věděl to, co jsem se dozvěděla z telefonátu při zpáteční cestě: ministerstvo zdravotnictví zamítlo již v závěru minulého týdne zásadní připomínku podanou Unií zaměstnavatelských svazů a dalšími zachovat geriatrii jako základní obor.
Populace stárne – zrušíme tedy geriatrii!
Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.
Zakládající předsedkyně České alzheimerovské společnosti, prezidentka Longevity centra ČR a v současnosti i místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti. V letech 2007-2010 členka výboru International Association of Gerontology and Geriatrics a od roku 2008 členkou výboru Alzheimer Europe, od roku 2010 je jeho místopředsedkyní. Je členkou výboru mezinárodní vědecké skupiny pro výzkum psychosociálních intervencí u demence INTERDEM a členkou výboru EUGMS (European Union Geriatric Medicine Society). Paní Holmerová je rovněž patronkou magazínu i60.cz.
Od roku 1992 pracuje jako ředitelka Gerontologického centra v Praze 8, které spoluzakládala. Jedná se o projekt respektovaný jako jeden z modelů péče o seniory u nás. Od roku 2003 spolupracuje s UK: Fakultou humanitních studií, katedrou „Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích“ a v roce 2009 zde byla habilitována v oboru Sociální a kulturní antropologie. Od roku 2012 je proděkankou pro zahraniční vztahy a vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče.
